Ve šťastných tmách

Žijeme v nádherné době?

Na dvojce děti trhají ze země plevel. Na jojce žena vysvětluje, proč propadla před módní policií: Asi som urobila chybu, keď som jako prvé kúpila sako.“ Na mňau hraje jezevec na harfu. A na náměstí pan Michal uvádí show: Žijeme v nádherné době!

Ve šťastných tmách

Končí sváteční den. Televize ještě podobně jako ledničky vrčí do tmy své téma. A ve šťastných tmách televize nevrčí a postele se dělí dvěma.

Pražští Kubánci

Pražští Kubánci se teprve probouzejí do noci. Budou pít rum, trochu kouřit a vrtět salsu na hudbu z pásku. A protože děti slunce, taky budou dělat lásku. Za svítání je pak rozvezou první nedělní spoje. Není to jako usínat do rána čerstvého vánkem z moře, ale sami si vybrali.

Domy otevřených vesmírů

Vrátný si zrovna krájel čabajku, chystal svůj ostrý soud o polednách. A nahoře v místnosti otevřeného vesmíru lidé hledali příležitost ke sblížení. Posílali poštu, listovali papíry, hovořili do telefonů, postávali u tiskáry a nakonec si nalévali čistou vodu z barelu. Relaxační hudba padala od stropu a navozovala stav beztíže. A vrátnému už vyšla první ostrá hvězda.

Silikonka

Rty má silikonem tak vycpané, že je ani nezavře. Blondýnka samá lokýnka. Jede od Smíchova k Vinohradům a každý její pohyb je gestem. Ta neustále pootevřená ústa a pohledy vyplašené laně mají budit zájem. Lovce? Ošetřovatele? Vědce? A třeba to není hra, ale její přirozenost. Tím lépe pro lovce.

Ekozvěst

Veze si ekojídlo, na klíně má celou rajskou zahradu a šťastný chlév. A usmívá se na svět, kde se všichni mají rádi, i laň a lev. Na Karlově náměstí vystoupí a jde šířit tu dobrou zvěst, že lze žít aspoň trochu jinak. Mezi lvy.