U L I Č K A (9) HRADBY a NEVĚSTINCE . . .

   Obouvám si škorně a vydávám se zase,
cestou časem, kolem hradeb královského města
od  počátku 13 století,
kde město chránil prstenec hradebních zdí,
dál do 14.století, kde postoupila fortifikace natolik,
že se Albrecht I. Habsburský,
při svém tažení Čechami, 
město nepokoušel vůbec dobýt.
A musel se naděje na dobytí města,
po několikadenním obléhaní vzdát,
rovněž i Petr I. z Rožmberka.
   Hlavní hradební zeď, na západním obvodu města,
vysoká kolem 7 m a široká asi 1,6 m.
zpevněna jest půlválcovými hradebními baštami,
a tak vedle Otakarky,
spolu s výstavbou nových hranolových věží,
Rabštejnské, Železné panny a Mandy,
doloženy jsou v sousedství hradební věže lázně,
které patřily Magdaleně Kozlovcové, oblíbené lazebnici,
jejíž  věhlas byl takový, že se tradoval po staletí
a název Manda se postupně přenesl na hradební věž,
postaven je Schifferturm, Břidličná věž.
   Podél celého obvodu hradeb klikatí se ulička
umožňující rychlý přístup v případě nebezpečí.
Před hlavní hradbou stojí parkán, uzavřený parkánovou zdí.
Jen branou mohu vejít nebo výjít z města ven.
Svinenskou či Rožnovskou bránou,
stavbami kruhových či podkovovitých barbakánů
nebo, chci-li k vodě,
Rybářskou branou či Solní brankou.
   A když se mění útočné metody,
povolán jest F.Canevella a Giovanni Cipriani.
To oni vytvořili soustavu trojúhelníkových ravelinů
rozložených podél opevnění.
Jejich úkolem je udržet nepřítele střelbou z těžkých zbraní
co nejdál v předpolí města.
   Stály a střežily dlouho klidný spánek občanů.
Až roku 1825 byla zahájena postupná demolice.
První zanikly barokní raveliny,
podél nichž pak vedla v 2. pol. 19. století Lange Fahrt.
Do konce 60. let téhož století byly zbořeny i městské brány
a převážná část zdí hradebních. 
Škoda jich.................ne tak mých prošlapaných škorní.

_________________________________________________

 Máš-li plnou šrajtofli a chceš-li jí uleviti,
můžeš se, pane, porozhlédnout po znamení,
na kterém je zobrazen kohout se slepicí.
Kolik jich bylo v městě ve středověku  není známo,
jistě hojně, neboť sem spadaly i lázně veřejné.
Dnes je tu řeč o nevěstincích
z přelomu 19. a 20. století, kde dohlížel na chod nevěstinců stát.
Svěřovány jsou
do majetku bývalým policejním důstojníkům
nebo konfidentům.
Každý je úředně registrován.
Zaměstnává maximálně pět prostitutek.
Ty se pak musí dvakrát týdně
podrobiti lékařské prohlídce.
Bez záruky provozována jest
prostituce pouliční i po bytech.
Zavítat můžeš i do hostince s dámskou obsluhou.
Zajdi si třeba
na Zátkovo nábřeží do domu Jana Balíka a Anny Moserové
nebo k Františkovi a Anně Bobkovým na Mlýnskou stoku.
Nejlépe bude, už podle jména, v Hroznové ulici u Ferdinanda Fulína.
   Až když tzv. aboličním zákonem jsou v roce 1922 zrušeny,
prostituce se přesune výhradně na ulici,
do soukromí nebo do barů a nočních klubů - -
Pokazil to jeden zákon. Kdo tenkrát hlasoval pro? Nevím, ale ...

některá hlasování jsou v každém století na škodu.