Vzpomínky

Já vím, ale naučila jsem se najít víc radosti. Na to pak nemají sílu.

Některé nevyrveš ani pokud bys srdce vyrvala :-(

Jistě, právě proto si i po letech může člověk připadat jako větší či menší pitomec.  Podíl je to, co mrzí nejvíce. 

já také vzpomínám a některé špatné věci, co jsem zažila kdysi dávno, dnes vidím jiným úhlem pohledu, většinou i já jsem měla na těch bolístkách podíl, aniž jsem si to uvědomila, asi tak, líbilo *

Děkuji

T*

To nepomáhá, už 2 x jsem měla otřes mozku a výmaz se nekonal. :-)))

Možná by pomohlo trvale poškodit ten hard disk, ktarý máš v hlavě. Třeba kladivem...???   Ale - pravdu díš...   /**

Děkuji ti, Jiřinko, za tolik hvězdiček.

Děkuji

jo, ... *

Narcismus nehrozí, sebevědomí jak kdy a na co. Jinak zřejmě se dostávám do období, kdy se vybavují věci dávné, ale co bylo včera k obědu už nevím. Je to zatím nepravideně. Bude ale hůř. :-)))

Díky. Také mám raději ty příjemné a ostatní zahrabávám jak náš pes kost.

***jo jo, vzpomínky.-)

Jsou uzlíky ....ale i..... nitě krásně  protažené........*/**

zrovna včera jsem dojatě četl dopisy z roku 1985...psala mi je dívka, co se později stala mou bývalou manželkou...

Děkuji, přátelé. Zřejmě máte někde nějaký ten uzlík také. :-)))

Úplně ty uzlíky vidím a cítím:-)))

Nesmíš to vzdát. Vzpomínky - některé - prostě bolí. /*