Tři rozměry

upupo, moc dík za pozornost....všímat si a zpracovat literárně se učím zejména od movsara.

Dobré momentky. Presne tak to tam vyzerá. Bezdomovkyňa je pre chorých nádejou - sú ľudia, ktorí sú na tom aj horšie, a to je dobre!

Jarrdo, vlastně na oddělení v nemocnici jsou lidé většinou na pokojích, jediná možnost zapadnout do chvilkového společenství je  právě jen u té televize:-))) a díky moc

Tak ve tvém profilu lezu po řádcích jako po štaflích a vybírám si prózu. Je zajímavé, jak si vybíráš banální chvíle v lidském životě, nad kterými by se nikdo nepoizastavil,  a jak poutavě zaujmeš. 

 Zajímavý postřeh. Dříve se scházelo u ohně a křoupali se sušení cvrčci. Dnes u televize a křoupou se brambůrky.

Lakrove, děkuju ti moc:-)

No, vlastně v té první příhodě je celkem nadějné, že my ostatní jsme na tom lépe než ona žena:-)))

Zdendo, díky za komentář, no, S. znám, ale jen pár dílů:-)

Markel, děkuju ti, člověk se snaží křesat z horšího lepší:-)

byla jsem v čekárně i v telemístnosti, sedí to, moc pěkně jsem si početla *

Staváku, mám radost, dík:-)

T*

Vigan, díky ti...prolog měl trošku zlidštit nadhozené téma:-)

Adriano, jsem ráda, žes četla, a děkuji za vlídná slova:-)

K3: díky ti...já také nemám nic proti nemocnicím...ani jako sestřička mít nemohu...jen je to zvláštní společenství...a první den venku zapomeneš:-) Děkuji, Karle

Dobře jsi to vykreslila. Tu atmosféru. Představ si, že se mi v nemocnici vždycky líbilo. Bývala tam pohoda, rozebírala se politika a lidi měli k sobě vážně blíž. Bůhví proč, snad že se neznali. T.

Marcelo, jasně...a děkuju ti, věrná čtenářko:-)

Popsané tak výstižně, že je jasné, že jsi tam byla ;-)

Hodně fotografů fotí podobným způsobem jako ty píšeš,proto si myslím,že třeba momentky z čekárny a tvoje prózy by šly velice dobře k sobě.

Um, děkuju, že mne čteš:-) Ráda pozoruju šrumec a v duchu si dělám glosy:-) díky

Výborné ! Jsi skvělá pozorovatelka. Tím vietnamským příslovím jsem se celý život řídila a proto jsem k doktorům raději nechodila.  Když si tě tak čtu,myslím,že bys dokázala napsat pšknou prózu i o PC místnosti v knihovně. Tady to taky bývá občas docela "hustý",takže je třeba větrat atd.

srozumění: děkuju, baví mne snažit se něco takového vystihnout, jsou to situace, kdy se nám dost zásadně mění pohled vlastně na všechno:-)

blackie: díky moc:-)  každému něco najdou, to je jistý:-) a dobrou noc:-)

Raději k lékaři nechodím....něco by mi určitě našel......super postřehy...provětráno...................*/***

rozhodně bych ale nestavěl tak ostře proti sobě styl a obsah, resp. pravdu. vzpomeň derridovy ostruhy/styly nietzscheho.

Movsar, mám zato, že jsem svůj názor vysvětlil dostatečně, rozpor je v mé formulaci spíše stylistický než obsahový.

Vybavil se mi ten pocit, ono "blikání obrazovky", jako prvek spojující nemocné v jídelně, a vlastně je jedno, co vysílají, hlavní bylo ono zírání, tak jsem to dopsala:-)

Movsar, oheň jako obecný obraz a vjem a pradávné koukání lidské smečky do ohně mají své odlišné a samostatné kontury ve vztahu k civilizaci, zatímco oheň samotný má nepřeberné asociace a využití, vymezení na pradávnou lidskou smečku nikoliv a tady právě vnímám odlišnost, proto se mi zapojení do kontextu povídečky nezdá jako zcela konzistentní.

poukážu jen na jistý rozpor v tvé reakci: pokud mluvíš o ohni jako asociativní věci, pak už taky mluvíš o "lidské smečce", protože jen ta mu propůjčuje takovou funkci. tedy: jen my si o ohni vyprávíme jako o obraze. a ať už to byli presokratici promýšlející oheň jako živel hýbající světem, platon promýšlející oheň jako součást pověstné jeskyně nebo baudrillard přirovnávají oheň (žárovky) marakodrapů k ohni táborovému, vždy to bude oheň "civilizace".   

a2a2a:  milé nedělní překvapení a povzbuzení, děkuju moc.

Je zajímavé, že obrázek o sledování TV ve spojitosti s hleděním do ohně jsem přidala až později...někdy je asi lepší psát na první dobrou:-) V první části mi bylo hned jasné, že "to" chci napsat, ale dost dlouho mi trvalo, než jsem přišla na to, jak, aby to nebyl "doják" o bezdomovkyni. Jiří, díky, a pěknou neděli přeju.

Díky i tichým tipům a Movsarovi za podporu. 

a2a2a, připomeňme si v té souvislosti příměru "ohněm" pasáž z baudrillardovy ameriky, kde je právě obrazovka a světlo vůbec - civilizační velmocí - považováno za oheň, který nemá nikdy uhasnout. proto ty v noci osvětlené budovy, v halách hotelů a podniků nonstop zapnuté televize. je to "strach z vyhasnutí ohňů". takže ono to, jakkoli to autorka ani nemusela mít na mysli, může být právě velmi trefný obraz: ženy svírané strachem, že oheň, civilizace/života, může jednou dohořet.   

Lnice: díky ti, má věrná čtenářko z odnože písmáckých básníků, cením si toho:-)

Snad bych ještě  dodal, že paralela díváním se do ohně podle mého soudu a na rozdíl od přejícného Aleše není úplně šťastná, protože jde o odlišné kontexty, byť ve výsledném efektu zde spojitost existuje. Navíc jde i o poněkud násilný obraz v této civilizační kulise.

 Obě miniatury se mi líbí. Je vidět, možná je to tím, že jde o kratší útvary, které nevyžadují až tolik pečlivostí jako útvary další, že nti sedí i po stylistické stránce. Tvé texty přitahují pozornost především pro jejich realisticky obsah a tvou osobní zkušenost a vnitřní dávku empatie, v tomto směru je mistrně vyjádřena epizoda o bezdomovkyni, kde jsi se vyhla přímým soudům a přesto jsi je demonstrovala na neverbální komunikaci ostatních.

Druhá povídečka je rovněž výtečná zejména svou atmosférou,  zde bych však měl jen nepatrné stylistické připomínky, ale opravdu jen nepatrné, které ani nezmiňují, protože velmi hezký dojem z obou povídek jasně dominuje.

moc pěkně napsáno, líbí se mi ten obraz s ventilačkou i koukání do televizního ohně...-) u nás se zase říká, že zdravý člověk je jen špatně vyšetřený...

overe. tak dík, že jsi vstoupil:-) Říkala jsem si, že název odradí mnoho čtenářů, ale jsem zvyklá nazývat věci svými jmény:-)

umíš vtáhnout do obrazu...do špitálu se mi moc nechtělo, ale v tom tvém jsem nakonec rád chvilku poseděl...ano*

Evženie, to přísloví se mi hned zalíbilo:-) a děkuju za pěkná slova:-)

Oldjerry: myslíš třebe tu chudou stravu?:-)))) Děkuju ti:-)

Na základě takového přísloví se lékařům, pokud možno, vyhýbám. 

Napsala jsi to moc dobře. /T

BOHUŽEL JE TO VYSTIHUJÍCÍ... *

whispermoonlite: magický pohled prostě musel přitáhnout větší pozornost než ohrané politikum:-)

Děkuju ti, ve svých mini a také povídkách čerpám jen z prožitého:-)

Udělals mi radost.

úžasná představa: i v nemocnici zkoušejí sledovat zprávy, ale výhled na zámek je – ostatně dle nevyřčeného očekávání – opět přitáhne do své moci. a hledí na něj "ventilačkou" (!).

i prvné scéna je vylíčena s náležitou atmosférou.*

Fialko, milý kvítku, hezký dík ti posílám:-)

Pěkné, ze života :-)

T***

Kočkodane, má máslová popularita je odvislá od jídelníčku? vše ostatní již jím:-)

Oči mamutů musely být překrásné...díky, poeto:-)

Hugo, radost je třeba v tom, že ze špitálu odejdeš po svých:-) a děkuju

Big_George: díky ti, pravdu díš:-)

Di, děkuju, jen odpozorované...

Celé dobré, přesvědčivé, působivé ***

Čudlíku, děkuju já:-)

Opět příjemné čtení. Děkuji. /*

Díky, KK, no , nechci jen smutnit:-) dík!

Aleši, dík:-)  no, už jsem na jednom kanále také viděla...ale neuchvátilo mne to.

Vlastně u televize se i cizí dají do řeči, něco komentují a tak, v éře počítačů ubude i tohle...takže chvála TV, vlastně:-)

paralela televize s ohně je dobrý nápad...

někde to už dotáhli tak daleko, že vysílají nekonečné záběry na plápolající oheň...