Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCentrálně řízené Vánoce
Autor
Movsar
Stalo se dobrým zvykem vysmívat se podivnostem komunistického režimu. Vznikly o tom celé knihy, z nichž nejpovedenější je asi Macurův Šťastný věk. Štěstí na povel, řízené státem, plánované a zdaleka přeháněné. Česká televize žánr zásobuje archivními pořady a zábavnou relací Retro, mapující vynálezy i nedostatky minulého režimu. S trochou nostalgie, ale vždycky s jistým odstupem sledujeme celé to blouznění ve jménu státu, skoro se dojímáme nad stopami kolektivistického étosu, zkrátka je nám nad tím jako při setkání s jiným světem. A přesto jsme se vlastně nikam nepohnuli. Ten smích je nespravedlivý.
Vánoce. Několik týdnů povinných koled v rádiích a obchodních centrech, firemní večírky, prémie, pohádky, cukroví, slevy a punč u stánku, nejlépe v družebním městě Drážďanech. Centrálně řízené nálady a taky dohled nad tělem: vykrmit, neboť občan má kypět silou; po Vánocích pak shodit, neboť občan musí prokázat poslušnost a dostatek silné vůle k plnění rozkazů. A všechno to vyfotit a přidat na nástěnku fejsbůku. A být nevědomý, protože – lacanovsky řečeno – onen velký Druhý, dohlížitel nad našimi touhami, není nikdo konkrétní, není to politbyro nebo přímo „velký hospodář na vinici světa“, ale docela neviditelný kapitál společně s dokonale průhlednými médii.
Kapitalismus a komunismus jsou jen dvě strany téže mince. A protokolárně postavené Vánoce nás o tom poučují.
21 názorů
Moc se omlouvám, ale nenašla jsem tvoji zobecněnou odpověď a nevím, co myslíš tím "na zdi". Můžeš mne, prosím, nasměrovat? Tahle diskuse mne zajímá. Děkuji.
Naprostý souhlas s Čudlou. Je to věc každého z nás, zda se necháme manipulovat - tak či onak. Dnes je možné svobodně myslet vlastní hlavou a dokonce říct nahlas, co si myslíme - a to zcela beztresně, na rozdíl proti bývalému režimu. A proto kapitalismus a socialismus NEJSOU dvě stany téže mince. Mýlíš se!
jj, naprosto s tebou souhlasím... někdy potkávám lidi, kteří si ani otázku nepokládají, prostě to někdo řekl a basta... a když se jich zeptám, jestli jim to nepřijde divný, zamyslí se a .. ano, je to divný a začnou o tom přemýšlet. V tom je zakopaný pes. Přemýšlet než něco odkejvu...
Tam někde uvnitř lidí by se měl probudit zdravej zájem hájit svý zdravý zájmy, ne slepě důvěřovat. Jenže lidi se naučili žít pohodlně, to znamená nejen mít výdobytky dnešní doby, ale nemuset už ani přemýšlet - to je strašně jednoduchý nechat se vést... třeba i do zkázy.
To ani nemluvím o tom, co to potom dělá v člověku, když se nechává iovládat - nízké sebevědomí, nemoce...
Movsare, četl jsi tu Ayn Rand?
Jasně že osvobození nejde úplně, jakkoliv takové nové státy na Marsu a kolonizace vesmíru obecně to možná jednou, nezhroutíme-li se jako civilizace, nabídnou. Ale sám pro sebe teď, tak jako agáta5, myslím, že to v mnoha směrech jde.
A co se týče centrálního diktátu, tak to vizme spíš jen jako směšné bububu bůbůbů. Chceš-li žít v moderním státě s jeho mnoha kladnými stránkami, no tak holt musíš mít možná tu datovou schránku a třeba zdravotní pojištění. Nechceš-li, můžeš se kdykoliv vystěhovat, pořád jsou ještě státy, které si na tohle nehrají - holt pak někde na ostrově můžeš umřít i na banální slepák, to je rub svobody. Ale je to na tvém rozhodnutí. Nikdo tě násilím nedrží, nestřílí po tobě na hranicích, nenutí tě nějakými umístěnkami pracovat v pohraničí.
A neschopnost lidí bránit se reklamám je neschopnost lidí bránit se svým pudům, neschopnost postavit se na vlastní nohy a na vlastní rozum. Ano, je to tvrdě trestáno. A to právě proto, že jak je v téhle společnosti spousta nerovných, nesamostatných lidí, tak se ten systém zatím vyvinul, jak se vyvinul, neb ve velkém procentu slouhovský=>zlodějský národ si vládnout prostě neumí a učí se to pomalu a na hořkých zkušenostech; no a jako obvykle na neschopnost či neochotu silných doplatí slabí. Jestli se něco naučíme, možná záleží právě i na tom, kolik lidí v tom vývoji dělá jenom bububu a bůbůbů :-)
revoluce proti konzumu... není nic jednoduššího než si udělat svá pravidla a držet se jich ...
snaha kontroly nad lidstvem tu vždycky byla a vždycky se někdo našel, kdo šel proti proudu.
Jsem už dost stará na to, aby mě zblbnul nějakej slogan, že tohle je lepší než tamto a co všechno vypustí z huby politici... je pravda, že už jsem tak stará, že mě je to putna... tohle tu bude vždycky. Jen se snažím pořád otevírat oči těm, kteří je otevřít chtějí. začala jsem např. tím, že se snažím kupovat jen české věci, zásadně nekupuju v tržnicích, u vietnamců.. léky jen po pečlivém pročtení a jen výjimečně není-li zbytí - atb... nesleduju prakticky televizi a nenudím se - nikdy! Vytvářím si vlastní hodnoty, vlastní cíle a je mi u zadku, jestli mám zastaralej mobil nebo fejsbůk. ano, platím daně a některá opatření mi jdou proti srsti, Jenže nic není zadarmo a úplně žít jako poustevník nemůžu. Takže za komfort - považuju za něho i teplou vodu a samozřejmě elektřinu a mobilní připojení - ráda zaplatím něco navíc. Chodím do práce zatím a některá rozhodnutí musím prostě respektovat. To mi ale nebrání žít zdravej a spokojenej život podle sebe...
jsem se rozkecala, ale pesimista asi nikdy nebudu. Lidi si vždycky poradili a myslím, že si poradí i tentokrát...
díky, přátelé, za čtení a zprávy.
ostrichu, navrhuješ alternativu ("svobodné údolí"), ovšem obávám se, že ta dnes už právě možná není (v podstatě jen měníš metaforu, protože za minulého režimu se podobné alternativě, tehdy ještě nějak možné, říkalo "ostrovy pozitivní deviace", nebo to bylo taky chalupaření, tramping ad.). kam chceš utéct před digitalizovaným světem a tlakem médií a byznysu? na šumavu? je to romantická představa, už te´d příliš nalomená, brzy ji systém rozlomí úplně (blíží se chvíle, kdy bude muset mít datovku každý, tedy bez připojení se neobejdeš, např.). ale proč ještě nelze žít v alternatiovním světě: tento systém má jedinečnou schopnost vtáhnout do sebe každý pokus o alternativu a udělat si z něj téma pro svůj byznys (typicky se dávají za příklad trička s che guevarou: revoluce proti konzumu jako komerční artikl!), takže když se ti podaří nějaká "vynálezecká expanze" nebo snad i dost podivuhodná askeze, jistě budeš příležitostí pro nějakého stejně vynalézavého manažera, který ti bude denně nabízet angažmá. ten článek cílil v podstatě na jeden rozměr kapitalistického (nebo globálního k. přesněji) systému: centrální diktát, ať už má za cíl budování (starý vtip: kapitalismus je třeba budovat!), kontrolu (nálad, utrácení - hlavně hodně/kolik je reklam na půjčky.. a 1 mil. lidí v exekuci..).
S tím kapitalismem a komunismem...když jsem četl, kdo všechno jsou tví favorité...poslyš, četl jsi Ayn Rand?
Je pravda, že dnešní kapitalismus je ve skutečnosti v mnohém kolektivistický - ale nebrání ti až tak moc vytvořit si svoje svobodné údolí, ať už expanzivně vynálezecké, nebo minimalisticky asketické. Nemusíš nic z toho, co píšeš jako povinné - kdo tě násilím přinutí? Stát? Máš možnost odejít nebo zůstat a plnit jeho pravidla v minimální formě. Zaměstnavatel? Buď sám svým zaměstnavatelem - ekonomická svoboda je dána tím, co dokážeš poskytnout druhým.
Nedokážeš to? Nebo spíš nechceš? Míra vnější svobody je dána především mírou svobody vnitřní... A kdo ve své vnitřní podstatě chce být zotročen, vsune krk poslušně do jha i teď, ani o tom neví. Není na tom nic špatného, kdyby byl každý opravdu svobodný, nejspíš by se civilizace rozpadla (to zase Ayn Randová nedomyslela, byla posedlá jedním rysem světa, který se snažila posílit v době, kdy to s ním vypadalo fakt blbě, možná to je dnes horší?).
Popisuješ svět z pohledu člověka na hranici: ani svoboda, ani zotročení. To je pak utrpení. Je to taková stálá kognitivní disonance, bez řešení, bez rozhodnutí, bez analýzy příčin a možností. Ale je dost možné, že to je jinak, z jednoho náhodně vybraného textu není radno příliš jistě soudit, takže to neber osobně, jen jsem ti chtěl do toho, podle mne pomýleného, placatého světa šťouchnout, protože to z mého pohledu má vždycky smysl :-)
jj, prémie byly velký a večírky se jen hrnou :) užívám si rozněžnělých příbuzných, protože celej rok jsou ve stresu a protivní... pro mě bez rozdílu vyznání halelujááá :))))
a že je všechno řízeno ekonomických trhem to je fakt, do plných kapes ještě víc .. do prázných nic :)
zamyšlení fajn
Whitesnake
14. 12. 2016"... a přesto jsme se vlastně nikam nepohnuli." Být Midas, dotknu se těch slov a ve zlato je proměním.
to snad ne, to je jako by někdo včera namaloval monu lisu a tys mylsela, že to je jeho dílo.
Jsem ráda, že se mi vydařila metafora...a kruhy se jen hrnou:-))))), já myslela, žes to vymyslel ty, no:-)
plácnutí do vody je ovšem podstatná metafora. hermeneutická filosofie ji používá: je třeba hodit kámen (text) do vody (čtenářské obce) a číst z kruhů (reakcí). ovšem tak jsi to nemyslel. budiž. co je nepochopitelné na tom srovnání? jak píšu, není to srovnání ode mě, je to známá věc: oba systému jsou postaveny na stejném základě: ekonomickém růstu. a ten je třeba dohlížet.
Tak jsi byl o pár vteřin rychlejší...už rozumím, co tím chtěl básník říct:-)
Jsem ráda, Čudlí, že ses rozepsal tak dopodrobna, vzal jsi mi některá slova z úst. Z tvé reakce je mi nejvíce sympatické to o vlastním rozumu či mozkovně:-))) Socialismus, komunismus - podobných srovnání bych se, Movsare, vyvarovala, anebo je naopak více rozvedla. Takto ty poslední dvě věty vyzněly jako plácnutí do vody.
jak se s s tím lidé vyrovnají, je přece druhá věc. i za socialismu mohli být kritičtí. podstatou mého srovnání je fakt, že jsme stejně centrálně řízeni, jako jsme byli dřív. ta stejná povaha těch systémů není můj objev, píše se o tom dost, oba systémy jsou postaveny na ekonomickém růstu, vědě a utopii pokroku. ty vánoce jsou jeden příklad za všechny.
Ono záleží na každém z nás, necháme-li se do takto tebou popsaných "povinných" vánoc vmanipulovat, či použijeme vlastní mozek. O tom to je. Ne o kapitalismu či komunismu. Tak to alespoň vidím já.