Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCentrálně řízené Vánoce II
Autor
Movsar
Na příkladu Vánoc jsem se pokusil ukázat, jak jsou si dva domněle protilehlé systémy, komunistický a kapitalistický, podobné. Použil jsem dobře známou metaforu o dvou stranách jedné mince, s níž pracují už dlouhá léta političtí filosofové. Ve zkratce, základ obou systémů leží v utopii ekonomického růstu, tedy blahobytu, a vědeckého pokroku, tím jsou si natolik blízké, že drobné vnější odlišnosti v rejstřících – formálně deklarovaných - základních svobod na faktu jejich blíženectví nic nezmění. Zaujal mě jistý typ reakce na ten drobný „vánoční“ příklad, proto nabízím jakýsi dovětek k textu.
Jedna z nesouhlasných reakcí se dovolávala „svobody myslet“, když podle diskutujících za minulého režimu taková svoboda neexistovala (nebo byla postihována?). Je to skutečně zvláštní námitka. V podstatě se jí říká, že mysl je něco hmotného, s čím lze nakládat jako s věcí: držet ji, užívat ji, požívat její plody, zcizit ji anebo ji odcizit (abychom pro zajímavost užili právní slovník). Totalitární stát buď byl oprávněn s myslí člověka disponovat a, jak říkají zastánci této teorie, svým občanům ji zcizil, nebo k tomu – podle přirozeného práva - oprávněn nebyl, a tedy ji svým občanům odczil. Protože ale vlastnické právo k věci / mysli odcizením nezaniká, jakmile se v roce 1989 režim změnil v demokracii, lidé opět nabyli veškerá dispoziční práva a začali svobodně myslet. Taková značně bizarní námitka je podle mého soudu neblahým produktem právě této doby, kapitalismu, navíc v jeho nejhorší globální / neoleiberální podobě. Protože právě tento „hurá“ kapitalismus nás dlouhodobě přesvědčuje a učí, že soukromé vlastnictví je nejvyšší hodnotou. Podezírám tedy zastánce této teorie „mysli jako věci“ ve spojení s teorií „mysli po roce 89 osvobozené“ z kapitalistické horečky.
Druhá námitka pracovala s pojmem alternativa, obrazně vyjádřeným jako „svobodné údolí“. Zaujalo mě to romantické označení. Platí totiž, že o řečeném mnoho vypovídá způsob, jakým bylo vysloveno, jazyk mluvčího. Disidentům minulého režimu nutno přiznat o dost větší míru střízlivosti, když v podstatě obdobnou alternativu nazvali „ostrovem pozitivní deviace“. Zatímco tedy minulý režim ještě člověka jaksi držel na „metaforické uzdě“, ponechával mu mysl střízlivou, zdá se, že onen „svobodný“ kapitalismus člověka zpíjí k metaforám ne už jen přehnaným, ale značně výstředním. Ovšem nejen jakási nostalgie po arkadickém údolí, kde člověk opět nalezne ztracený ráj, ale i zjevné přeřeknutí se: „svobodné“ údolí. Autor obratu doslova řekl: nežijeme ve svobodném systému, teprve nějaký jeho vnějšek je svobodným prostorem. Je pak ale tato námitka ještě námitkou? Není nejlepším potvrzením toho, že tento systém je stejně totalitární jako ten minulý?
19 názorů
aleš-novák
15. 12. 2016Movsare, "...za komunismu nešlo říct cokoli, každý poslouchal. dneska můžeš říct cokoli, ale nikdo neposlouchá..." to je zase od tebe hodně extrémní výklad.
Dnes je jen o dost těžší upoutat (a následně ještě udržet) posluchačovu pozornost. jsme přeinformovaní. Což ale neznamená,že víme víc.
aleš má s myšlením pravdu. je to problém každého, jestli chce, nebo nechce myslet. a dnes to s myšlením je ještě horší. informovanost /která je jistě mnohem vyšší/ totiž není myšlení, jak se obecně "myslí". einstein na to měl tuhle vtipnou poznámku: pro některé lidi je tak velkého mozku škoda, stačil by jim poloviční.
agáto, moc netuším, o čem mluvíš. možná bylo i nakonec té svobody projevu tehdy více. zkus si dnes stoupnout na náměstí a říct svůj, jakkoli třeba hloupý, názor na některou z privilegovaných menšin (židé, cikáni). zkus v korporaci projevit svůj názor na šéfa. špatně dopadneš. je to pořád víceméně stejné. ostatně je v parlamentu § proti hanobení prezidenta. a i kdyby bylo svobody projevu více, platí toto přesné a neblahé:
za komunismu nešlo říct cokoli, každý poslouchal. dneska můžeš říct cokoli, ale nikdo neposlouchá. slovo mělo zehdy váhu, dneska ji nemá.
proč by nebe nemohlo být zelené? na obrazech expresionistů je zelené a tráva je modrá. to už jsme u docela jiné otázky.
orwell nebyl příliš přesný, řekněme přehnaný. jako zpravodaje obrazu totalitní společnosti ho daleko překonal a. huxley. něco jako "vyvlastněné myšlení"/brainwashng je spíše romínová představa než skutečnost.
jj, teď jsi to vystihl... lenost, hloupost :)) já nepsala čím to je, ale že to je... každej den budu říkat svému čtyřletému synovi, že je nebe zelené tak dlouho, až se ráno vzbudí a řekne mi: mami, to je dneska ale krásně zelené nebe :)))))))))) přeju krásný zelený den :))
aleš-novák
15. 12. 2016ano, svobodně myslet je těžké. Ale ta dřina stojí za to...
"potlačit svobodné myšlení se docela daří i v dnešní době..." - v tom se asi neshodneme. Možná, že se "reklamou" povede vnutit ti nějaký pohled na svět...ale to nemá s potlačováním svobodného myšlení nic společného, to je jen naše vlastní hloupost, nebo možná lenost, že se necháme oblbovat.
jj, Aleši, určitě jsem se vyjádřila nešťastně, nicméně si trvám na tom, že i svoboda myšlení se těžko objeví u lidí, kteří žijí celý život v komunistický společnosti bez možnosti porovnávat. Já tedy tuhle možnost neměla, protože jsem měla rodiče dost "jednoduchý" na to, aby měli svůj názor a učili ho i své děti. Neměli žádný nebo spíš ovlivněný právě komunismem. Takových lidí byla většina. Až v dospělosti jsem se začala scházet s jinými lidmi, porovnávat, zajímat se proč tohle a tamto... no a pak přišla revoluce... je hrozně těžký svobodně myslet, když žiješ ve vězení a nevíš co to svoboda vlastně je.
a navíc potlačit svobodné myšlení se docela daří i v dnešní době - vymývání mozků dětem v reklamách, nabídkách atd.... ale od toho jsou tady rodiče, aby svým dětem pomohli rozlišovat a tohle mat.myšlení atd. v nich nepěstovali ... tuhle možnost já bohužel neměla, snažím se vést své děti a vnuky .. spíš jim otvírám oči a pokládám otázky, aby si na ně odpovídali... je to na dlouho a nejsem si stejně jistá, jestli se mi podařilo to napsat dobře :)
aleš-novák
15. 12. 2016Diano: řada lidí se neodvažuje samostatně myslet, i když je žádná totalita neomezuje...
~~Původně jsem se chtěla zapojit do diskuse o svobodě myšlení a svobodě projevu, ale tak výstižně, jako agáta5, bych to asi nedokázala napsat. Aleš má také svým způsobem pravdu. Řada lidí se v té totalitní atmosféře neodvažovala samostatně myslet. Dobře tenhle jev popisuje Orwell ve svém geniálním díle "1984". Sice postupuje "ad absurdum", ale o to lépe lze pochopit tu atmosféru. Ty jsi to asi nezažil....
aleš-novák
15. 12. 2016agáto, ono je to trochu jinak: za komunismu byla potlačovaná svoboda projevu. Myšlení nemůže žádné zřízení potlačovat, už z principu. Ale může vyvolat takovou atmosféru, aby se zdálo, že i myšlení je potlačované. A o tomhle rozporu je tenhle text...taky.
hehe... tedy je mi spíš smutno než abych se upřímně zasmála... ty jsi z toho udělal nějakýho pokroucenýho molocha... a to je vlastně to, co mi vybíhá z většiny podobných proslovů a úvah
zažila jsem obě éry, v tý komunistický jsem prožila dětství a mládí a můžu říct z vlastní zkušenosti, že se nedají porovnávat. Svoboda myšlení nebo taky rozhodování nebo si to nazvi jak chceš, nebyla nikdy tak utlačovaná jako v komunismu. Je to nejhorší věc, která mohla bejt. Přirovnám ji klidně k nacismu. Divím se, že nebyla po revoluci zakázaná stejně a pořád ji někdo oživuje.
Pro mě je demokracie možnost, stoupnout si na náměstí a říct svůj názor - najít lidi, se kterými bych mohla dosáhnout určitých změn. Nejsou to zloději a pokrucovači zákona - viz teď kauza severozápad... jsou to lidé, kteří můžou, ale nechtějí, bojí se, nemají dost odvahy, ale jsou tady
svododa myšlení byla v komunismu potlačována v globále a trestána ale to už jsi asi zapomněl. Ano, ani teď není všechno v pořádku, ale to není nikde na světě protože co člověk to názor a každej vidí věci jinak... teď záleží na tom, jak lidi budou přemýšlet, zda jim to dojde, zda chtěji či nechějí určité věci... ale to ukáže čas
nejsem vzdělaná nejspíš jako ty, ale vím co není svoboda a co naopak je, jen to neumím tak zeširoka sepsat a vyjádřit
nečetl jsem ji. ta metafora je tedy z její knihy? pak se ale i tak nabízí otázka, proč jsi ji použil v sousvilsosti se s systémem, který máš za stedisko svobody\. .
Asi to nemá smysl - svobodné údolí byla narážka na "řešení" v knize Ayn Rand.
Mimochodem Atlasova vzpoura je podle průzkumu mezi 5000 čtenáři kongresové knihovny USA druhou nejinspirativnější knížkou po Bibli, takže by možná bylo dobré ji vzít vážně ... Opakovaně jsem se ptal, ale odpovědi jsem se nedočkal - a nepochopená narážka vyústila dokonce v tento text :-))