Anis Amri Písmáku

Ví někdo zcela jistě, že Anis Amri, člověk, který najel kamionem do lidí v Berlíně, jednal úmyslně? Samotný fakt, že kamion uloupil polskému řidiči, může být nepřímou indicií, ale jistě ne dostatečnou k médii vytýčenému závěru. Předpokládejme, že Amri jednal nedbalostně. Tedy jako desítky tisíc řidičů jen v naší malé zemi ročně.

Zaujala mě svěřepá reakce na můj ekologicky zaměřený článek Berlín vs dálnice; přišla od jednoho autora, kterého si tedy, pro potřeby této krátké úvahy, označím jako Anis Amri našeho serveru.

Na čin Anise Amriho, toho skutečného, lze nahlížet z abstraktnějších, filosfických pozic: jako na děsivou zvětšeninu toho, co se děje na silniccíh denně. Jak jsem upozorňoval v předchozím článku, pro následek samotný je úplně jedno, zda byl pachatel veden úmyslem, přímým, nebo nepřímým, nebo nedbalostí, ať už vědomou, nebo nevědomou. Subjektivní stránka vždy zůstane nadstavbou věci, privilegiem soudu třídit zločince. Je-li tomu tak, a někteří významní právní filosofové takový názor zastávají, pak můžeme každého jednoho řidiče, který na silnici způsobil smrtelnou dopravní nehodu, postavit na roveň Amriho.

Možná právě uvedené vysvětluje to, proč mainstream tak intenzivně kauzu probírá: probírá svou věc! Je zděšen tím, co páchá denně, nebo je k takovému spáchání připraven.

Anis Amri Písmáku se ostře vymezil proti takovému pojetí, a podle mě tak schválil možný teror. Ne jen ten Amriho, nýbrž ten horší, teror silnice. Pikantní na věci je to, že náš Anis je svými iniciálami obsažen v úvodu jména svého podvědomě hájeného dvojníka. Je to grafématické příbuzenství čistě náhodné?