Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIrma
Autor
agáta5
Na kameni tam dole u obecní čističky,
tam je vypsán celý život.
Ve zmrzlých kapkách ledový spád
a čas jako by se zastavil…
Na rohu kostela postávají stařeny.
Irma čárkuje hůlkou církevní půdu.
Už brzy Půlnoční mše spláchne všechny její hříchy.
Dnes ještě nutno setřít neviditelný prach,
omýt kalichy.
Farář krmí psa a holuby.
Nakonec otře ruce do sutany.
Rozhlédne se kolem těch svých oveček,
pokýve hlavou
a jděte už s Pánem Bohem, děvčata.
Místní pečovatelák zavoní vánočkou.
Irma si hřeje osmdesátitříletý hrb u žeber topení.
Ťuká hůlkou indiánské znamení,
že ještě kávu na dobrou noc…
Je večer dvaadvacátého prosince
a přihořívá.
Na oknech vydýchané kolečko a oči trnky až dole u rámu.
Tady je ale teploučko, libuje si,
babička, hůlčička,
věchýtek darebný.
Její dcera venčí rotvajlera, takovýho mazlíka obra,
sama nevymazlená, s červenými mapkami v obličeji,
oči trnky na silnici, ruce svázané vodítkem.
Jsme pořád ještě zelené,
volají trávy pod botami
Nesou hrbaté dědictví dál do polí.
Tady nás máte, tady nás máte, zpívají.
Na dveřích vietnamského krámku visí parte,
Irma umřela.
15 názorů
Hugo Ramon
06. 01. 2017... jeden bírek za Irmičku a jeden na Agíška :-)))))
Jaro ? No to já zrovna moc ráda nemám. Jsem přece Sněhurka a Viking v jedné osobě. ...Ale chci se stát jinou - lepší - tak uvidíme.
.. visí ve vzduchu.. ta pomíjivost asi ... počkej na jaro, to bude lepšejší :))
díky a PF 2017
Před chvilkou jsem četla Goru - povídečku o chudém Židovi,který umřel a o jeho kocourovi. Je zajímavé,jak se tady množí podobné náměty. Že by něco viselo ve vzduchu ? Škoda,že nemám svůj kostelík,kam bych se mohla uchýlit jako Irma.Léta běží a já se pořád dívám do vitrínky mrtvých,jestli tam už nevisí moje parte,ale zatím jsem se tam nenašla,takže asi bude dosud všechno O.K.
Típek a PF 2017.
děvčata dikes za zastavení a myšlenku na člověka, kterej tu byl a už není... je to stejně zvláštní ta pomíjivost naše.. :)
blacksabbath
29. 12. 2016.................*/**
Evženie Brambůrková
28. 12. 2016Dobře podané. /T
Irma byla postavička naší vesnice, všude jsem ji potkávala, vitální stařena, čím dál blíž k zemi... a najednou parte... ani jsem nemyslela, že mě její nepřítomnost nějak zasáhne... zasáhla a tak jsem o ní napsala malý postřeh...
díky za čtení :)
jednooká panenka
28. 12. 2016*
Irma si jistě takovou vzpomínku zaslouží. Muselas ji asi dobře znát (a nejen to), soudím podle husiny po druhém přečtení. Tip.
Karpatský knihomoľ
28. 12. 2016/* ozaj zaujalo