Kaňka v galaktickém psaní

Svět č. 28

V televizi vyprávěl schizofrenik, že se zbláznil z čísla 28. Podivuhodné. Je nakonec ale takový rozdíl zešílet ze všech pitomostí tohoto světa, nebo z jednoho čísla? Tahle doba, plná mediálního žvástu, fotografií jídla, dětí a pláží, chronického cestování a digitální mánie už tedy má své číslo.

Rohlíčky s kaktusovým máslem

Rohlíčky s kaktusovým máslem, medová tříšť, šalotkový pocuc a dezert z marcipánu. Snídaňové zátiší, úlitba dobrému ránu. A obrázek pro sociální síť, protože jídlo a interiéry jako by byly stvořeny pro fotografii. Pouštím se do chleba s marmeládou, bez cavyků.

Sailing

Rod Stewart zpívá své Sailing. Píseň o svobodě. Asi jen na širém moři je možné se jí dotknout, protože letět širým vesmírem se jen tak někomu nepodaří. Kolem prázdno, žádné věci, možnosti, řeči, neshody, vazby, závazky, minulost nebo budoucnost, žádné laciné obrázky. Nebude to ale snadné, plavit se, svoboda je taky neznámo a závrať.

Kaňka v galaktickém psaní

Kaňka ve velkém galaktickém psaní, Země. A na ní my. Jsme na sebe tak hrdí, že na nejbližší hvezdy zapichujeme vlaječky a dosud neznámým mimozemšťanům posíláme své obrázky. Tak zoufale bychom chtěli v kosmu objevit kamarády, co by s námi vypili pivo a svedli řeč. A přitom nesneseme ani sousedy.  

Ve změti pixelů

Jídelna. U stolů osamělí jedlíci. V jedné ruce vidličku, druhou ťukají do displejů svých placatých telefonů. Neschopní chvíli se soustředit a vydržet bez digitálního cecíku. Nastala éra totální hyperaktivity, hladu po vytržení, z lidí jsou neposedná zvířátka vtažená změtí pixelů a žvástu.