za sneco o evině tajmemství

levopis 

duše ten  dávno mrtví klíč

jenž dary bohu v sobě nese

důvěru  lásek  otvíral

kam zmizel- ptám se -  proč je pryč

a kde je bytost  co ho  nese

tím směrem bych se podíval

 

Evina duše - věčně mladá

Ožívá v těle krásné ženy

Před niž čas hlavu v úctě  sklání

Když  říká světu - mám tě  ráda

Búh a  stvořil  bytost z mořské pěny

Nazval  ji Evou – jenž mne  ranní .

 

 

 

Duši  ten věky mrtví klíč

Ztrácíme v zlatě opojení

A čas nám šlape na paty

Kdo platí lásku – platí chtíč

Ten příběh nemá rozuzlení

A já chci zemřít - zmizet pryč .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---