Není mi nejlépe

Není mi nejlépe, 
cítím se vyčpěle,
hlava mi duní
a v krku pálí mne, 
hudbu už nevnímám, 
jdu po tisícé stejnou stezkou.

Není mi nejlépe, 
nevidím naději před sebou ani na obzoru, 
mrazí mne, když se v šeru
přistihnu, jak pláču bezustání
a myslím, že už neustanu.

A pak otevřu dveře 
a spatřím tebe, jak se po ránu
drze a bezstarostně směješ smrti do chřtánu.