Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepolykání andělíčků
Autor
agáta5
Bylo poledne,
slunce promlouvalo s kočkou Mínou
a srst tý krásný potvory se blejskala jak psí kulky.
Tvý ruce - dvě hrabla zmáčkla nalité hrozny vína,
všude teklo sladkobolno.
Nakonec tvá ústa – Barakuda spolkla léto.
Tam u dna vykrvácel břeh.
A to ještě před chvílí
stahoval žlutý kalhotky
a nasvěcoval tmu na intimních místech…
V pramenech zkameněly vrány,
podivná sorta rozpuštěných těl si vypůjčila jejich zobáky
a krákala,
že voníš po krrrvi…
Šla jsem podzimem na hrotu tužky
skoro něžným krokem.
V jezírku se právě nadechovali přeživší,
spolykaní andělíčkové zamířili k nebi,
v podpaží chechot vran
a hroznů plnou nůši...
26 názorů
Adélkalaide
20. 01. 2017Velmi, velmi povedené! *
ano...*..(jen drobnost...vic libilo by se mi "JAK psi kulky" /rytmus/ ). ale tvuj text, a velmi dobry...:)
břízko, po tom létě jsem opravdu na podzim šla na hrotu tužky :))) a malovala si to následující svými představami - přiskřípnutý dech (andělíčkové), chechot z vnitřností, s hrozny, co zbyly, i když neměly :)))) já fakt nejsem bezradná, věř mi :)
já tě čtu se zájmem pořád, líbí se mi ta radost z psaní, co je v tvých textech vidět, piš, prosím...
žluté kalhotky - bylo léto, tak proto ... kuřátka, sluníčko.. :))))))))
zažili jsme, zažili :)
Žlutý kalhotky? Nie telové? U mňa bodujú telové.
Je to strašne ero. Niekedy som to zažil, neviem, kedy.
luzz, dikes... asi na stejný vlně... ty pocity prostě buď se sejdou nebo ne :) mám radost
jednou jakobys byla vážná (anebo romantická, zasněná) a do toho ty psí kulky a kalhotky... jo, tyhle změny mě na tom asi bavily nejvíc :)
díky, jsem ráda, že jsi se zastavil. Pozorně si čtu tvůj komentář... víš, to mý psaní je hledání slov, spojování obyčejných všedních věcí s metaforami, hledám propojení svých potřeb s poezií.
obraz s hrotem tužky je vlastně nastoupení a vykreslení podzimu, navození jiného času - změny. nadhledu .... a ano, ty psí kulky je zkouška, zda vyzní čtenáři :) trošku provokace.. chvíli jsem váhala, zda použít :)) trošku se teď stydím
já píšu hrozně ráda, hledám, odhaluju nový možnosti ... já vlastně nevím, jestli je tahle cesta správná, jestli jdu v kruhu jak naznačil lyryk nebo se posouvám, to musí posoudit jiní. Vím jen, že mě psaní baví a že mě zajímají jiní autoři, jiné myšlenky a poezie je mojí radostí... a jak už jsme jednou vedli hovor - kam to povede, nevím :)
tady jsem se třeba dozvěděla, že píšu spíš deníčkovitě, formou jakési zpovědi... a já se tomu vážně nebráním a nejspíš to asi ani neumím změnit... ale někam mířím... snad :)
s tím propojením máš pravdu, na tom musím zapracovat :) moc díky za postřehy
Evženie Brambůrková
18. 01. 2017/T
Tato báseň je tak trochu mimo tvé možnosti. Připadá mi nesourodá jakoby jsi upřednosťnovala momentální obrazové nápady před jejich smysluplném propojení. I tady naznačuješ své možnosti, zejména v neotřelých obrazech a hezké plynulosti, ale podle mne by měly být více obsahově sesměrovány a neměly by se navzájem překřikovat. Na jedom místě píšeš o vykrváceném břehu, což samo o sobě působí jako velmi silný bod, který dál v textu již nemá odpovídající doznění, o kus dál tento obraz odsouváš obrazem s hrotem tužky, v úvodu jakási náladová a zbytečná vycpávka s kočkou a až nevkusnými psími kulkami, kteréžto přirovnání je spíše rádoby rozmařilé než odpovídající, rovněž metafora s hrozny vína není, zdá se mi, původní, čímž netvrdím, že opsaná. Po delší době jsem se znovu vyjádřil, protože tě vnímám jako výraznou autorku a nejsem zrovna zklamán, ale chci víc, poněvadž vím, že na to máš.
Karpatský knihomoľ
18. 01. 2017lyryku, hm... ne že by mě to nemrzelo, ale nějak se člověk sune .. někam... no mám teď divný období... s tím nespisovným jazykem.. dřív jsem ho používala víc, teď jsem se opravdu hodně polepšila :), ale asi je to tím, že mě moc nečteš... nejspíš je na čase dát si oraz :)) díkes za názor, cením si
všem díky za čtení :)
nevím proč, ale vůbec mě to nebaví, dříve jsem tě četl se zájmem; dnes se mi zdá, že se něco obehrává dokola; a tak se mi nelíbí ten nespisovný jazyk, což není žádná literárněhodnotná pravda;
Hugo Ramon
18. 01. 2017Atmoška z hororu :-) ten frazém polykání andělíčků jsem dlouho nezaslechl - paráda. Skoro každý v životě aspoň jednou - možná - polyká nějaké andělíčky :-))))
kvíčalo, žádnej vzor sestra od jiný matky :)))) dikes holky, že líbí, mám radost