sen o slovu

myš

 

dvě tváře spojené pěti smysly

a za těmi ranami plachost samoty

 

hlídám klíčovou dírkou

maminčiny skříně

 

ve snaze schovat se před bubákem

 

kam se podělo světlo moudrosti

potichu, tiše

 

ať slyšíš po plyši chodit myše

 

 

 

sen o slovu

 

zvuk jsem navlékla

na stéblo trávy

a pak jako maliny

okusuji ticho

 

s nostalgií vzpomínám

jak jsme pili ze suchých dlaní

ve víře, že za zatáčkou

bude studánka

 

tam, kde se rodí víly

 

strach mne svázal ruce, nohy

a tak cestuji v bílém světě

maličkostí

 

a nikdo tu se mnou nepromluví

 

tak sni sen o slově, má Markétko

 

spolu

 

 

 

 

 

 

---