Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdo jsi?
Autor
Evženie Brambůrková
O snech, jako obrazech našich myšlenek, jsem slýchala mnohokrát.
Netuším, jaká má myšlenka by mohla být předlohou tohoto snu.
Je zimní večer a je tma. Ve městě nebývá taková tma, ale na kraji města, tam je černočerná.
Sejdu po schodech ke sklepu a do kotelny. Je tu teplo a krásně mi schne prádlo.
Posbírám, co je suché a ještě skočím zavřít slepice. Kuna je prevít, jednou bylo peří až o ulici níž.
Otevřu prosklené dveře do zahrady a vyndám do kapsy klíč, aby nebyl zvenku. I když je branka i vrata zamčená,
jeden nikdy neví.
"Copak to tu máme za divné hadry? Ty jsem nikdy neviděla? Že by to Mája někde našla?" povídám si
je tak, sama pro sebe.
Ale co, šup s tím do košíku, však se to vyřeší později.
"Tak, holka, ještě ty slepice a je hotovo." vykročím ke dveřím a ke svému odrazu.
Natáhnu ruku ke klice a zůstanu stát jak přimražená.
Ze tmy se proti mně pomalu vynořuje mužská postava.
Nevím, kdo to je, neznám ho.
Je mohutný.
A za ním ještě jeden.
To není dobré.
Mám strach.
Vím, že se stane něco zlého.
Otvírám ústa a křičím: "Májo, pomoc!!!!! Májo!!!!"
Nevím, jak je to možné, ale opravdu jsem křičela. Křičela jsem ze snu.
A pak, že to prý není možné.
Vzbudila jsem všechny.
17 názorů
Evženie Brambůrková
14. 02. 2017Ne, leknout se můžeš, když na tebe vyskočím zpoza rohu.
Toho, co se pomalu blíží ze tmy se můžeš prostě jen bát, přestože ještě nevíš, co se stane. Ta hrůza je vespod. Ta se teprve stane skutečnou. Ale to já už nevím.....
> ...nápsáním vzpomínka bledne...
Takže smyslem bylo "vypsat se z leknutí"?
Evženie Brambůrková
13. 02. 2017Vysvětlení ne, ale spíše jde o sdílení. Ten, kdo má podobné zkušenosti, ví o čem to je. Tím nápsáním vzpomínka bledne.
Sen to musel být hrozný, jeho literární zpracování v sobě ovšem tu hrůzu nenese, spíš jen tak oznamuje. Jako bys chlěl(a) po čtenáři, aby ti poskytl vysvětlení. Doufám, že se tu takový čtenář najde :-)
Evženie Brambůrková
09. 02. 2017Díky za zastavení.
Sny jiných lidí mně také nepřipadají děsivé.
A s tím křikem? Prý to ve snu nejde, stejně jako běžet nebo létat či lyžovat.
I to už umím. A není to špatné. :-)))
Dzravím,
Tak nevím zda okomentovat sen či jeho literární podání. Nenahnalo mi to mráz po zádech, ale mrzí mne to křičení ze snu. Není zřejmé, kdo to byl.
Příště nekřičet.
jejdavilda
09. 02. 2017To byl Okamura *
Jj mám také své dva, až tři sny (nepravidelně se opakující se noční můry), ale odvahu o nich psát jako Ty tedy nemám. :-)
Evženie Brambůrková
08. 02. 2017Občas se vracím ve snech na známá místa. Někdy se i dokáži rozhodnout kudy se vydám. Nejhorší je, když držím své děti a nemůžeme dojít domů.
Díky za tvé vyprávění o snech.
hm... ač nekoukám na žádný filmy z války, mám neustále sny o válce...
takže si před spaním pořád sugeruju louku, kytky, nebe, ovečky... moc to sice nepomáhá, ale občas se mi nezdá nic... minule jsem se vzbudila zase z válečnýho snu... stáli jsme někde u domů, hodně lidí, a mě se podařilo nějak utéct... a říkala jsem si, že bych se tam vrátila a konečně to dosnila... jak to vlastně dopadne nevím nikdy... sny jsou svině..
Evženie Brambůrková
07. 02. 2017Slibuji, že se polepším. :-)
Evženie Brambůrková
07. 02. 2017Raději bych si před usnutím měla přát lepší sny. Díky za návštěvu.
Normálně jsem to prožíval s Tebou.. /*
P.S. Jen si oprav "Že BY to Mája někde našla?"
blacksabbath
07. 02. 2017....uf...........dobře to dopadlo...................s e n ........*/***