Kuchyňské rozhovory - V paprscích slunce

V paprscích slunce

(29.5.2016, neděle večer)

(účastníci debaty – MUDr. Benda, Ing.Martinovský. Na stole chleba, dva prázdné talíře, dva hrnky s černým čajem, příborový nůž od másla.)

 

MUDr.Benda:"Tak jaký to bylo?"

Ing. Martinovský:"Vždyť vás to stejně nezajímá. Připomenu vám, že stále tvrdíte, že film je podvod!"

MUDr.Benda se usmívá:"To jsem neřekl já, to řekl nějakej filmař. A je to pravda."

Ing.Martinovský:"No, tak vidíte. Takže vám neřeknu nic, když je to všechno podvod."

MUDr.Benda mlčí.

Ing.Martinovský po chvíli:"No, tak jak bych to řekl. Bylo to malinko zdlouhavé, ale docela zajímavé. To byl film, u kterého byl ze strany Severokorejců schválený scénář. Oni, myslím ten štáb, by asi nemohli natočit jen tak něco, co by jim soudruzi neschválili. No a je to o jedné rodině, která prostě chodí do práce a jejich holčička do školy a jednou z hlavních dějových linií...ono to vlastně moc děj nemá...spíš jde o to,ukázat, jak to tam funguje a jak je to tam největší ráj na světě...No jednou z hlavních linií je, že ta holčička třeba vstupuje do pionýra a jaký ceremonie okolo toho jsou a pro ní to je něco jako narozeniny. Ale opravdu! Narozeniny, vstup do pionýra a pak taky narozeniny velkého maršála Kim Čong Una jsou pro ní ty nejdůležitější svátky."

MUDr.Benda pokyvuje.

Ing. Martinovský pokračuje:"Tak třeba úplně nejhorší je, že tam je ukázaná hodina ve škole. Soudružka učitelka říká:"...soudruzi žáci, teď vám povím, jak to bylo, když velký maršál Kim Ir Sen vyhnal z naší země zlé sedláky a Japonce. To bylo tak, velký maršál Kim Ir Sen seděl na břehu řeky a po té řece se plavili zlí bohatí sedláci a Japonci. To se velkému maršálovi Kim Ir Senovi nelíbilo, vzal tedy kámen a hodil ten kámen na lodičky zlých sedláků a Japonců. A pak hodil další a další. Nelíbilo se mu to! Kdo mi poví, co udělal velký maršál Kim Ir Sen?"

Přihlásí se holčička:"Velký maršál Kim Ir Sen hodil kámen na zlé sedláky a Japonce."

„Správně a řekne mi někdo, proč to udělal?"

Další holčička:"Protože jsou zlí a špatní."

„Správně, a řekne mi někdo, co tím velký maršál Kim Ir Sen sledoval?"

Další holčička:"Chtěl vyhnat zlé sedláky a Japonce z naší země, aby neškodili."

A tak dál a tak dál. Pořád to mleli dokola, toho maršála, oni tam mají maršála Kim Ir Sena, Kim Čong Ila a Kim Čong Una a pořád to jedou dokola a ty chudáci děti se neučí nic jiného, než tyhle kecy. Prostě dokonalé vymývání mozků. Od malička...vymývání mozků celého národa."

MUDr.Benda pokyvuje.

Ing. Martinovský pokračuje:"Nebo jdou do práce. Někdo pěšky. Oni tam skoro všichni chodí pěšky. Nebo taky někdy jedou autobusem, ale jen někdy, když ho roztlačej, ha ha. Jdou do nějaké továrny a ještě než tam dojdou, jdou přes takové hnusné socialistické náměstí, jak někde v Havířově a ukloní se před obrovskou mozaikou, kde jsou vyobrazeni ti jejich Kimové, nevím kteří z těch tří maršálů. A ti Kimové jsou v nějaké třídě a sklání se nad holčičkou, která sedí u monitoru počítače. Ty lidi jak přicházejí se všichni postupně ukloní a jdou dál. Ani jeden si nedovolí se neuklonit."

MUDr. Benda pokyvuje:"To tu bylo taky."

Ing. Martinovský pokračuje:"No, a pak je tam ten pionýr. Obrovská sportovní hala. Pořád tam někdo bubnuje. Nástup pionýrů na plochu. V hledišti rodiče a generálové s placatýma čepicema. A děti hrdý na to, že budou pionýry. Všichni pak spolu svorně tleskají do rytmu těch bubnů. Ten vojenský dril je tam všudypřítomný. A pak jdou ty placatý čepice dolů a každý z nich uváže dětem pionýrský šátek. No krása řeknu vám...!"

MUDr. Benda pokyvuje.

Vejde Josef Martinovský

Ing. Martinovský:"Já byl taky v pionýru a měl jsem šátek, Pepo."

Josef Martinovský:"Hm. Jak to tak poslouchám, to byla hrůza."

Ing. Martinovský:"No, skoro všichni jsme tam byli, v pionýru. No a takhle je celý ten film. Pak tam zpívají a cvičí někde před tím komoušským palácem na narozeniny maršála Kim Čong...."

Josef Martinovský:"Ila."

Ing. Martinovský:"Ne, Una."

Josef Martinovský se směje.

MUDr. Benda pokyvuje.

Ing. Martinovský:"Vypadá to jako spartakiáda, ale je to ještě lepší. Jsou ještě víc sladěný a mají všichni úplně stejný radostný výraz, ale takový radostný, jako když se chcete smát, ale do smíchu vám není. Je to taková strnulá maska. Nejhorší na tom je, že ten film nikdo nijak ani malinko nepřibarvoval, že takhle to soudruzi schválili a myslí si, že takhle je to fakt správně a nejlepší. Nikdo si tam nic moc nevymyslel. Soudruzi se to tam snažilili ještě trochu vylepšit, protože ta rodina žije v takovém docela normální moderním bytě, plovoucí podlaha, nové dveře. Takový lepší panelák je to. Oni chtěli ukázat, jak se jim tam daří a že toho dosáhli právě takhle, tím klaněním a tak dál."

MUDr. Benda přikyvuje

Ing. Martinovský:"Nebo, Pepo, poslouchej, to byla taky sranda. Ráno se z amplionů na ulici ozve „připravte se na národní rozcvičku" no a kdo chce, položí tašku, stoupne si někam na nějaký plácek a začne cvičit, jak to tam z amplionů řve. Raz dva, raz dva. Někdo cvičí, někdo se dívá. No prostě absurdita."

Josef Martinovský nevěřícně vrtí hlavou.

MUDr. Benda pokyvuje:"To tady bylo taky."

Ing. Martinovský:"Takovýhle to tu nebylo."

MUDr.Benda:"Ale bylo. Třeba při svatbě se přísahalo na Stalina a Gottwalda."

Ing. Martinovský s úsměvem:"Aha. Hm, v padesátých letech asi jo. Když tak o tom přemýšlím, byl to vlastně hodně dobrý film."

MUDr. Benda pokyvuje.

Josef Martinovský se mezitím přesunul k počítači a jí popcorn. Odér z mikrovlnné trouby, ve které se popcorn připravoval, se line celým bytem.

Ing. Martinovský:"To je ale smrad."

---