Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLES
10. 02. 2000
6
0
2014
Autor
Sarken
Ševel lístků, poduška mechu
mlhavé stíny obrů z pohádek
lehounký závan jarního dechu
koberec lišejníku na zádech
kamenných
Hebká hříva kmitla nocí
jak sametové pohlazení hvězd
přetékající stříbro očí
nezaslechls cizí vzdech
Měkké ticho snění
výstřel z pušky ohluší
v plačící zemi
kopyta křečí zabuší
A na hedvábné zeleni
na lístku ostružin
na hladkém křemeni
v bezmocném souznění
ulpěly kapičky krve
Jediné, co zůstalo z krále
*Les: Tolik chvály, no, nepřipojím se...máš na víc, na můj vkus jsi tady protivně dětinská
tak tohle je ten les... a já měl dlouhá léta zato, že je to pár stromů krčících se ve skupině teprve teď poznávám, -že les to je symfonický orchestr nebeských katedrál -že les to je zámek plný básníků -že les to jedlouhá píseň beze slov díky...
Trolíka pozdravuju, pokud se neodsrěhoval
jen, víš, to měl bejt jednorožec
…že by trol?
Chudáček jeden moudrý, ušatý a navíc kamenný. V panenské přírodě nespoután, probuzen a posléze zavražděn. Hanba lidskému rudu (byli to lidé, že jo…).
Je to takové tvé, jenom Ty umíš takto ladně proplouvat po závoji mechu v lesích, kam lidská noha nevkročí (bohudík!).
Za tohle máš TIPa a pozdravuj trola na skříni ve spací síni, oh…