Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSto básní pro tebe
Autor
malykuba01
Píšu ti básničku,
říkám si další z mnoha,
myslím spíš na toho,
kdo ji bude číst,
jenže můj počítač,
mašinka důsledná a rychlonohá,
hlásí mi: “V pořadí
už bude stým
tvůj rýmovaný list.”
Sto básní pro tebe
spatřilo světlo světa
a pro tebe
po světě nyní jako labuť létá
jak labutˇz Kalicha,
která nás seznámila.
Je to moc nebo málo,
moje milá?
Kdybych už žádnou
nesmolil,
dostala´s ode mne
stokrát jeden díl
ze mne.
Z mé lásky, touhy, duše.
Sto procent, tedy většinu
Dvě ruce na druhou,
kompletní množinu…
Můžeš je číst jak dřív,
kochat se jimi do sytosti
či přehlížet je hluše.
“Odpal s tím brakem,” když svedeš říct,
nic nezměníš na skutečnosti
že nikdo nikdy ode mne
nedostal víc.
I já se nerozdával pro nic za nic,
za každou přijal jsem polibek, pohlazení
v solidním poměru
k jedné jedna.
Ba víc, tvá odměna
jako by byla bez dna.
Dokud jsi nezmlkla
a nezamkla svou kasu.
Jak rychle tahle měna podléhá času…
A teď se cítím na nic,
jak na mě prázdno zuby cení
z hlediště, které donedávna
mým veršům vroucně tleskalo…
Ty básně prýští dál
jako by se nic nestalo
(jen v nich je asi slyšet pláč)
I když vím, že
uslyším jen pramálo.
Nanejvýš chladné
“není zač....”