Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePlachá lesbička
Autor
Movsar
Hněv pekaře Pavla
Hněv pekaře Pavla byl toho rána nezměrný. Lidé zhrdli jeho třešňovým pyré, jemuž obětoval spánek. Dál se krmili čokoládovými koblihami, máslovými croissanty a s gustem je zapíjeli kakaem v kůži. Za sklem teskně červenala hmota. A nad ní muž v zoufalém gestu bral do ruky pekařský nůž a hůř než v biblické hrůzoscéně proťal krkavici pekařskému učni. „Jeho ruku nezastavil žádný bůh, neboť ten byl ze světa dávno vyhnán,“ vysvětloval před výjevem otec svému synkovi a nepřestával nezaujatě míchat svou kávu. Krev z hluboké rány se řinula na pyré, a jak byla horká a kouřilo se od ní, děti ukazovaly maminkám obláčky a ty je za to hladily po hlavičkách. Byly takoví, co znechuceně opouštěli proutěná křesla a raději šli přes uličku k bratrům Kostovým, jiní se smáli a chtěli nevěřícně strkat prsty do rozchlípeného krku mladíkova. A někteří zvlášť vybraných způsobů si poroučeli trochu toho pyré a pekař Pavel byl usmířen.
Dagestánská svatba
Roh Václavského náměstí u dagestánské restaurace tarasí limuzíny. V čele bílé BMW s růžovými květy na kapotě. To se vdává princezna Gulžanat. Skupina snědých mužů v kožených bundách čeká, jako by se každou chvíli mělo něco stát. A stane se: ze dveří vyrazí Taras, v náručí nevěstu, dav se promění v dávný kult, sevře snoubence v kruhu a za víření bubnu zatančí lezginku. Pak ona bude unesena bílým vozem s květy, jak káže zákon. A on bude navěky šťasten.
Život v kanceláři
Chtěla odjet tam, kde mýdlo na toaletách voní vanilkou, vzduchem se nese sůl a lidé k sobě chovají nejupřímnější city. Alespoň tedy vložila do displeje tapetu s fotografií takového místa. Když se šéf nedíval, stlačila klávesu telefonu a byla na pláži. Oceán šuměl bláhovostí, písek hořel a všude kolem chodili černí mladíci s dlouhými pyji. Jeden se k ní sklonil a nabídl lávovou masáž. Otočila se zády a přijímala horké dotyky. Namísto kamenů jí na nahou kůži pokládal těžká varlata. Byla dokonale šťastná, na tu krátkou chvíli dokonce zapomněla svou nenávist k mužům. S každým dotekem cizího těla propadala vzrušení, které už nemělo hranic, jako oceán. Tapeta zmizela. Stála v kanceláři, zapřená o svůj stůl a po obnažených zádech jí stékala horká tekutina. Nepatřila exotickému snu, ale jejímu šéfovi.
Podivná existence z Velké Británie
Město už zabydlují podivné existence. Tučný Angličan v oranžovém tílku vystavuje svůj tmavomodrý svět vzpomínek na káznici pro mladistvé. Má ho plné paže. To ještě hýřil mládím, ale zůstal mu pohled blaženého pyromana, silueta dubu a v ústech pár posledních zubů. A těmi večer v pivnici kousne do sklenice, aby vzápětí cizí řečí zahlaholil něco na způsob Hrom do police!
Plachá lesbička
Je tu taky plachá lesbička. Toulá se ulicemi, ale spatřit ji není snadné. Přicestovala až z New Yorku, v touze najít v tom maličkém městě uprostřed Evropy lásku. Nenápadně skrze hledáček Canonu, výklady kafetérií, z laviček ukrytých mezi keři v parku nebo ze tmy průchodů vyhlíží už spoře oděné dívky. Oči jí svítí jako kočce.