Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNahlédnutí do psychiatrické praxe
Autor
Matěj Dovala
Nahlédnutí do psychiatrické praxe
Nám umožnil primář PN v Bohnicích Marek Páv v tomto 1) interview. Tož nahlédněme.
Jak se člověk stane násilně hospitalizovaným?
Páv: Představme si například, že Vy budete můj ošetřující lékař a já budu váš nedobrovolně hospitalizovaný pacient hospitalizovaný poté, co jsem pobíhal na ulici a vykřikoval, že už asi někomu něco udělám, protože už dál nevydržím to, co se mi děje v hlavě.
Porušování svobody projevu a vlády zákona, tj. článku 2 Ústavy ČR 2)? Žádný problém: stačí říct „je nemocný“ a lidé vypnou.
Co násilně hospitalizovaného čeká?
Páv: Jak takové budování důvěry vypadá, můžeme popsat na příkladu mé virtuální hospitalizace na akutním oddělení, na kterém právě jsme. Oddělení má dvě části, uzavřenou osmnácti lůžkovou a otevřenou s 22 lůžky. Pokud začneme od těch nejvíce restriktivních či „akutních“ prostor tak Vy jako můj lékař máte možnost mne zavřít do terapeutické izolace, kdybych moc takzvaně vyváděl a dohoda by se mnou nebyla možná. Poté, kdy bych začal být více přístupný a schopný domluvy, Vy poté máte možnost a povinnost se mnou pracovat ve smyslu zapojení mé odpovědnosti za mé chování. Můžeme postupně uzavřít dohodu, že budu dodržovat pravidla oddělení a chování vůči okolí, abych mohl jít na běžný třílůžkový pokoj. Další dohoda poté může být třeba společná vycházka. Tím si dohodu potvrdíme. Dále máte možnost mne přeřadit do patra na otevřenou stanici a umožnit mi docházet na terapeutické skupiny, relaxaci a arteterapii. Další naše dohody mohou spočívat v docházce na centrální terapii, do poradny pro bydlení, pro zaměstnání, můžeme se domluvit, že budu chodit na kognitivní trénink nebo do stacionáře.
Násilná indoktrinace s cílem přimět osobu přijmout identitu psychiatrického pacienta? Žádný problém: stačí použít rétoriku léčení a lidé vypnou.
Tento fenomén, že lidé přísahají na vznešené ideály a potom je po aplikaci primitivního rétorického triku okamžitě odhodí, je dalším z řady kolektivních myšlenkových zkratů; takových, na které v minulosti slavně poukázali Frédéric Bastiat, Galileo Galilei, Francesco Redi nebo Friedrich Spee 3).
Je ale třeba uznat, že Marek Páv ví, jak svobodomilné lidi uklidnit: Já neznám lékaře, který by indikoval detence nepřiměřeně. Takže je to v pořádku…
2) http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
3) https://en.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Spee
7 názorů
Matěj Dovala
30. 03. 2017JARUB napsala:
1) Aha, takže jestli to chápu dobře, mají být tito jedinci nedobrovolně zavření ve věznicích, kde se jim vůbec nebude nikdo věnovat a kde na společných pokojích (protože samotek je málo) budou ohrožovat spoluvězně....
- 1. Pokud spáchali trestněprávní delikt trestaný odnětím svobody, měli by být nedobrovolně zavření ve věznicích. Proč by měli být někde jinde?2. Z ničeho neplyne, že by se vězňům neměl nikdo věnovat; to je jiná otázka. Máte zvláštní představy o tom, jak to vypadá v psychiatrických nemocnicích: pacientům se tam přece nikdo „nevěnuje“; jsou tam zavření úplně stejně jako ve věznicích, jen typicky nespáchali trestněprávní delikt.3. Pokud někdo pořád někoho ohrožuje, tj. dopouští se trestněprávních deliktů, měl by být ve vězení. Od toho tady vězení jsou.
2) To mi připadá lepší, když se zjistí, co je toho stavu pozměněného vnímání příčinou (intoxikace, nádor, onemocnění)
- To mluvíte o čem? O psychiatrii? Duševní nemoci jsou chování. Intoxikace, nádory a onemocnění nejsou duševní nemoci. A intoxikace, nádory a onemocnění nezpůsobují trestněprávní delikty.
3) To mi připadá lepší, když se zjistí, co je toho stavu pozměněného vnímání příčinou (intoxikace, nádor, onemocnění) a léčí se to. Takový člověk má šanci poté fungovat ve společnosti naprosto normálně.
- Sypete z rukávu jednu psychiatrickou demagogii za druhou. Předtím jste citovala Pávův „argument záchranou života“ a tohle je tzv. „argument ideálním stavem“.
Argumentujete: Bude se léčit na psychiatrii a všechno bude super. Když už pomineme to, že to není ničím podložené, tak především je to demagogie, protože jste tím psychiatrické porušení práv jedince nijak neodůvodnila. Když řeknete „Tato intervence dává nejlepší výsledky“, tak je to Vaše HODNOCENÍ té intervence; nijak z toho nelze vyvodit, zda je ta intervence oprávněná anebo ne.
Aha, takže jestli to chápu dobře, mají být tito jedinci nedobrovolně zavření ve věznicích, kde se jim vůbec nebude nikdo věnovat a kde na společných pokojích (protože samotek je málo) budou ohrožovat spoluvězně....
To mi připadá lepší, když se zjistí, co je toho stavu pozměněného vnímání příčinou (intoxikace, nádor, onemocnění) a léčí se to. Takový člověk má šanci poté fungovat ve společnosti naprosto normálně.
Matěj Dovala
29. 03. 2017JARUB napsala:
1) Asi jako když někoho přivezou rozbitého po autohavárii a on říká „nechte mě být“. Tak se s ním asi také nikdo moc nebaví a prostě ho do toho CT přístroje přes jeho nesouhlas strčí, případně ho uspí a provedou nezbytná vyšetření a ošetření, aby nebyl ohrožen jeho život. Protože je to nezbytné. Stejně tak v jiných případech akutních stavů, když je někdo zcela manický a nepříčetný. Pak je potřeba s tím něco dělat. Nebo staří lidé, když nevědí, jak se jmenují. Nebo když lidé moc pijí a dostávají se do deliria.
- Ten argument je ale demagogie, protože z tvrzení „Je správné ignorovat vůli jedince, je-li ohrožen jeho život/zdraví“ plyne „Je správné ignorovat vůli jedince, je-li ohrožen jeho život/zdraví“, nikoliv „Je správné ignorovat vůli jedince“. I pokud záchrana života/zdraví ospravedlňuje ignorování vůle jedince, neospravedlňuje to násilnou hospitalizaci, protože ta život/zdraví nezachraňuje. Jak to že ne? Protože násilně hospitalizovaní žádnou život/zdraví zachraňující péči neobdrží.Čili ten Pávův přechod od když někoho přivezou rozbitého po autohavárii a on říká „nechte mě být“. Tak se s ním asi také nikdo moc nebaví k Stejně tak v jiných případech akutních stavů, když je někdo zcela manický a nepříčetný je ryzí demagogie.
2) A můj názor: Člověk, který má z jakéhokoliv důvodu pozměněné vnímání reality (a sama ho asi také mám, když píšu básně...) tak, že může v ostatních vidět nepřátelské emzáky a může se je snažit omezit na svobodě či ohrozit na životě, by se měl léčit jakýmkoliv způsobem, a to ať dobrovolně či nedobrovolně.
- 1. No a lidi jako Vy nás dostali do tohohle průseru, kdy psychiatři mají pravomoc zavírat lidi pouze na základě udání o jejich „nebezpečnosti“ (která nemusí být a většinou není trestněprávním deliktem) na neurčitou dobu a násilně je „léčit“.2. Pokud jedinec někoho omezuje na svobodě nebo ohrožuje na životě, tak se jistě jedná o trestněprávní delikt a na to je zde trestní právo – není to důvod k existenci psychiatrie.
Cituji z vámi uvedeného zdroje 1):
~~
Asi jako když někoho přivezou rozbitého po autohavárii a on říká „nechte mě být“. Tak se s ním asi také nikdo moc nebaví a prostě ho do toho CT přístroje přes jeho nesouhlas strčí, případně ho uspí a provedou nezbytná vyšetření a ošetření, aby nebyl ohrožen jeho život. Protože je to nezbytné. Stejně tak v jiných případech akutních stavů, když je někdo zcela manický a nepříčetný. Pak je potřeba s tím něco dělat. Nebo staří lidé, když nevědí, jak se jmenují. Nebo když lidé moc pijí a dostávají se do deliria. Když je člověk navázaný na bázi důvěry, tak je to mnohem přínosnější.
A můj názor: Člověk, který má z jakéhokoliv důvodu pozměněné vnímání reality (a sama ho asi také mám, když píšu básně...) tak, že může v ostatních vidět nepřátelské emzáky a může se je snažit omezit na svobodě či ohrozit na životě, by se měl léčit jakýmkoliv způsobem, a to ať dobrovolně či nedobrovolně.