Poezie »na štorc«

Jistě- je intimní věcí každého,o jakokou pravdu nebo víru se opírá. Důležité je,jakého člověka to z něj udělalo,v našem případě : jak čtivé básně dokáže psát. Proto ti přeju,abys psal hodně čtivých básní,které ti přinesou hodně čtenářů. Co lepšího ti taky kromě zdraví mohu přát ? - Ono totiž "štěstí" je velmi zapeklitá a ošemetná věc .

Milá Alenko (bez ironie) - já už do diskuzí přispívám minimálně, ono je k ní potřeba trochu bojovnosti (samozřejmě kultivované (:-D ) a já už jsem svou bojovnost v životě vyplýtval na boj s komanči a jinými hlupáky. Takže sem tam mne něco donutí napsat pár slov, ale polemiky nevedu. Děkuji, že ses podělila o svůj názor - celkem po pravdě je mi jedno, jestli máš pravdu ty, nebo já. Ono to má a bude mít svůj vývoj, pro mne už to končí. Já se pokouším bavit sebe a pár těch, kteří (které) můj nekonzistentní styl akceptují. Ať se ti daří...

Já jsem ta poslední Jerry,která by někomu vnucovala své názory. Naopak mám ráda lidi,kteří mají svou hlavu a nedají se opít rohlíkem.Internetová doba se ale vyznačuje tím,že si každý najde na webu větší či menší kroužek kamarádů,kteří s ním budou jen souhlasit a všechno s ním budou "sdílet". Pochopila jsem,že ani na Písmáku se v podstatě nedá o ničem diskutovat. Každý je zabetonovaný ve své pozici a ani ji nijak nebrání,zvláště když má dostatek "sdílečů". Za mých mladých let jsme si(někteří) zakládali na tom,že jsme programově nekonformní.Dnes chce každý sdílet nějaký ten trend nebo módu. Když třeba v létě vidím ,že už je prakticky každý potetovaný,říkám si : tak tohle už asi není doba pro mě.

Snad jo, ale je to degradace poezie, tak, jako degraduje život na pouhé přežívání. Většina lidí nežije, ale  honí se za něčím, co v současné společnosti  dostalo zvláštní význam. Úmyslně to nepojmenuji - jedním výrazem nelze a rozepisovat se nemám chuť, protože tuším, že by to byla marně vynaložená námaha. Na to už nemám... ponech mne v mém bludu... (:-D

To zase ne,jerry,

profík měl v lecčems pravdu. Ideu,že poezie je pohý popis,vyznává mnoho postmoderních autorů. Když si čtu třeba Petra Krále,vždycky si na profíkovy teze vzpomenu. Často se úporně snažím vyštrachat v P.K. básních nějakou myšlenku,ale marně. Je to  jen popis a to přímo programově. Řekla bych,že tvou definici poezii by postmodernisté považovali za zastaralou. Dnes záleží hlavně na tom,jak je báseň napsaná,jaké asociace vyvolává ,jak je originální. Báseň totiž musí být  "událost".

No - moje definice by měla být asi platná pro všechna údobí poezie: 

poezie je pohled na věci  ať již  každodenní či mimořádné z nevšedních úhlů, kde vždy strana přivrácená  je stěžejní, při čemž o straně odvrácené  se jen ví, že existuje. Z těch úhlů se vždy zdá být něco buď větší, nebo menší, lom světla, změna odstínu barev, zkreslování zvuků,  živé věci se tváří  nehybně a kameny mluví, zvířata a věci se chovají jako  lidé, nebo si vyměňují vlastnosti navzájem... jestli jsem to jakž takž přiblížil...

Popis může být poezií jen ve zcela zvláštním případě (třeba když se popisuje  nic, duch vína - prostě věcí abstraktních...

Oldjerrey,

nemyslím si zrovna o tobě,že bys byl nějaký konjunkturalista. Naopak - jsi "svůj" a tak to má být.

coin,

v zásadě máš pravdu a zcela objektivní básně může psát jen počítač. Já jsem narážela na svůj dávný dialog na toto téma s nickem Profesionální básník. Mně nevadí ani tak to,že poezie dnes je většinou velmi subjektivní jako spíš to,že se zní zcela vytratily ideje,které objektivní jsou a budou.

(Pozn : Profesionální básník tvrdil,že dnes je hlavní funkcí poezie už pouze popis)

4U - neznám... je 3U a 5U (kumulus, Buzuluk - U Buzuluku) a tobě děkuji, že jsi tu stavjaňa

líbí *

alenakar, coin

Snad abychto uvedl na pravou míru - ne?  Já se nesnažím cokoli stylizovat do nějaké zavedené či dokonce módní formy. To, co mne napadne a zdá se zpracovatelné napíšu tak, jak to cítím ve chvíli psaní... většina mých věcí je prvoplán, jen soutěžní věci někdy trochu zkouším propilovat.

Asi nepasuji do žádné škatulky, leč jako beznadějný amatér, jímž vskutku jsem.  (:-D  a vám děkuji začtení a komentáře

Ale naše objektivita je přeci opět subjektivní. Jediná zkušenost,kterou opravdově se světem máme je naše myšlenka. Smysly bez mysli kupodivu nevnímáme, ale stále trváme na hmotě, už je to náš úděl. Není lepší přiznat subjektivní náhled okamžitě, než se schovávat za mračna neexistující objektivity?

jerry,

uznávám,že je modernější a čtivější popisovat svět s vlastním komentářem. Dnes drtivě vítězí subjektivita nad objektivitou a to dokonce až tak,že je subjektivita chápána přímo za podstatu umění,ba za podmínku,aby to či ono dílo bylo vůbec bráno kritikou na vědomí.

Alenko, tys mne rozesmála... zkušeně jsi vyloupla můj záměr: ženy mezi sebou a žena s manželem... na pozadí obyčejného nákupu - a pak jsi mi to hned zpochybnila. Holt ženská - a dědek... ale dík, že jsi to aspoň pročetla

Adriano, je fakt, že v původní blbině se mi nějak podařilo vytvořit tři roviny.  Díky za tvůj komentář, to deštík na houbičky...

Je to dnes už druhá básnička,kterou tady čtu,co je tvořena jen popisem skutečnosti,jakousi výsečí ze skutečnosti. Tvůj text ale obsahuje jakýsi spodní tón,ve kterém ironizuješ to,jak ženy vidí muže. Nejsem si jistá,jestli tam ten skrytý komentář patří,ale je to zajímavé,takže tip dám.

Dívky a borci děkuji za to, že jste si stoupli do fronty v krámě, kde se ještě prodává přes pult - všecko, kromě piva a minerálek...

jo, taky mě baví podle obsahu košíku odhadovat lidi...:o)

Nene, to bylo u nás v supermarketu! :-)))*

Pro nás úsměvné, pro účastníky - jak pro koho. Úlet, ale povedený. Tip.

Že jsi stál ve frontě u nás v sámošce :-)))