Psychiatr: Vězníme a mučíme lidi, dokud se nepodrobí

Psychiatr: Vězníme a mučíme lidi, dokud se nepodrobí

V interview pro čtidoma.cz ¹⁾ si primář Psychiatrické nemocnice Bohnice Marek Páv pustil ústa na špacír a udělal něco, čemu se staří psychiatričtí harcovníci jako Cyril Höschl a Ivan David důsledně vyhýbají a dobře vědí proč: popsal, jak probíhá léčba násilně hospitalizovaného psychiatrického pacienta.
 
Otázka: Co pomůže zlepšení léčby?

Páv: Navazování spolupráce a buzení důvěry. Pokud jsme se setkali za vyhrocených podmínek, kdy bylo potřeba použít institut nedobrovolné hospitalizace, pak toto bylo nevyhnutelné z hlediska zdravotního stavu. Člověk by měl porozumět tomu, že jeho jednání přesahovalo společností uznávanou hranici, ale že to není problém, ten vlastní problém. Je potřeba pracovat na tom, aby detence podruhé nebyla nutná a řešení příčiny v duševním stavu.
Detence primárně je nevýhodná pro danou osobu, protože on sem byl přivezen a byl omezen na osobní svobodě. Na jednu stranu je to nepříjemné i pro společnost, lékaře, policie, blízké osoby, že danou situaci museli řešit a porušit nějak hranici té dané osoby. (…)

Co je poněkud odlišné od např. somatické medicíny, že psychiatrická péče je více než jiná založená na důvěře. Představme si například, že Vy budete můj ošetřující lékař a já budu váš nedobrovolně hospitalizovaný pacient hospitalizovaný poté, co jsem pobíhal na ulici a vykřikoval, že už asi někomu něco udělám, protože už dál nevydržím to, co se mi děje v hlavě. Můžu věřit, že to se mnou myslíte dobře, ale můžu si taky myslet, že jste součástí represivního systému a prodloužená ruka policie a mých pronásledovatelů. Musíte mne přesvědčit, že to se mnou myslíte dobře. Vím, že mi potřebujete věřit, než mě pustíte na první vycházku, protože já vám můžu utéct. Nevím, jestli s vámi můžu hrát férovou hru a vy taky ne. (…)

Otázka: Jak probíhá léčba na akutním oddělení?

Páv: Jak takové budování důvěry vypadá, můžeme popsat na příkladu mé virtuální hospitalizace na akutním oddělení, na kterém právě jsme. Oddělení má dvě části, uzavřenou osmnácti lůžkovou a otevřenou s 22 lůžky. Pokud začneme od těch nejvíce restriktivních či „akutních“ prostor tak Vy jako můj lékař máte možnost mne zavřít do terapeutické izolace, kdybych moc takzvaně vyváděl a dohoda by se mnou nebyla možná. Poté, kdy bych začal být více přístupný a schopný domluvy, Vy poté máte možnost a povinnost se mnou pracovat ve smyslu zapojení mé odpovědnosti za mé chování. Můžeme postupně uzavřít dohodu, že budu dodržovat pravidla oddělení a chování vůči okolí, abych mohl jít na běžný třílůžkový pokoj. Další dohoda poté může být třeba společná vycházka. Tím si dohodu potvrdíme. Dále máte možnost mne přeřadit do patra na otevřenou stanici a umožnit mi docházet na terapeutické skupiny, relaxaci a arteterapii. Další naše dohody mohou spočívat v docházce na centrální terapii, do poradny pro bydlení, pro zaměstnání, můžeme se domluvit, že budu chodit na kognitivní trénink nebo do stacionáře.

Jinými slovy: Vězníme a mučíme lidi, dokud se nepodrobí.

1) http://www.ctidoma.cz/zdravi-styl/2016-03-21-namestek-bohnicke-psychiatrie-jsme-podfinancovany-opomijeny-obor-22003