naslepo

naslepo do všech svých možností
uletět bez křídel  nahnout se k prameni
Jenže co s kamenem zaseklým do oka
nechat ho odumřít na špičce jazyka
za oknem ušitým ze zubních nití?  
po slepém rameni
jak ztvrdlé kořeny k vodě se plazíme
vtahujeme do sebe špínu a prach

na špičce jazyka odumře 
když spojíš vylhané

křivíme pohledy v zrcadlech
hledáme dvojníky
v záhybech rámoví já  ty
a pak se zlomíme do věty

doufáme že jednou
roztlučeme kladívkem koutky všech úst  

zatím ohýbáme nohu přes nohu
s otevřenou knihou na první stránce
do brýlí zatéká profil  nařezaných básní
písmena v kostičkách      aura v obroučkách
smysl prosvítající skrz papír…
okno do někam 

v slzných kanálcích písčitý val  
z přečteného zasvrbí hlas
pod žebrem opona 
z vějíře tančících odrazek nakreslí panáka…

naslepo hledáme jeden druhého