Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZačátek
06. 04. 2002
5
0
1813
Autor
Laure_Lérina
-
Samotná
Ztracená
Sama bez přátel,
nenáviděná,
pouze s mobilem,
který nezvoní
pro osamělé šeredy
s kterýma se nerandí
pro ně pouze hrob
pár slz uroní
na pohřbu jejich,
bez hudby.
ŽIVOT
Písmena, číslice
život můj rozpadá se
rozštípnut jak břidlice,
usmívám se,
smích můj pláče,
dokola skáče.
Nerozhlížet se,
pochodovat.
Na cíl upřít se,
na smrt narukovat.
Laure_Lérina
02. 02. 2004Laure_Lérina
10. 01. 2004
Koukám, že máš stejně "netipický" myšlenky jako já :-) Tohle dílko se mi zdá příjemně plynoucí a dost upřímný - TIP + klub :-)
To mi připadá mírně povědomé :-)) (Že by vzpomínka na můj nynější život?) Ted už to tak černě nevidíš, ne?
škoda že jsem to nestihl před mazáním ... ale určitě se dočkám(e) někdy něčeho, až se ta současná divná situace na Písmáku nějak vyřeší ... pocity vznikají a zanikají, což je dobře ... bez pocitů asi nejde být ... možná někdo být může, ale asi to není zrovna náš případ :-))
Laure_Lérina
22. 09. 2003Laure_Lérina
19. 09. 2003
hm - kdybych teď náhodou nezahlídl tvůj nick, tak by mi tvůj ojedinělý příspěvek asi ušel ... což by byla škoda ...
a nemáš už po tom půldruhým roce nějaký novější pocity? *
Playwithfire
10. 09. 2003Monty_Python
18. 04. 2002Monty_Python
18. 04. 2002
hele, o mě v 15 taky žádná holka kolo neopřela... neboj se, to se podá... jen nesmíš chtít... nech se houpat životem, občas mu dej trochu příležitost... ono to pak přijde samo, uvidíš... :o)