Nejtěžší báseň

dík za srdíčko

♥️

***,je to těžká poezie, právě tak jak těžký příběh je

Na místě je poděkování, že jsi něco takového napsal. Četla jsem to se sevřením. Prolog na mě působí rušivě. Jedno slovo by bylo lepší, věnování. Nebo vynechat? Je to tak osobní,  že možná slovo Mámě.. by nestačilo, předbíhalo text, nebo by tam bylo osamělé..

Nejtěžší bylo, když ještě chodil,když se mohl ještě pohybovat,když ještě otočil klíčem.

Potom to byla úleva,našel jsi ho tam, kde včera.Jenom obracet, po půl hodinách.Jednou hladce, dvakrát obratce.

Štírko, dík moc za koment a spoluúčast

smutek a radost, láska a bolest... jsou všudypřítomné.... a tvé téma se vyskytuje v mnoha obměnách v životech nás všech.... a je fakt, že tento kousek života je málokdy veden ve šťastné tónině... důležité pro každého je mít "to svoje", ale myslím si, že i být součástí ... moci cokoli dávat...mít pocit uplatnění a potřebnosti pro druhé... je to těžké... napsal jsi to ze srdce...  

ani neviem, čo napísať...veľmi! *

Zvláštní, ale líbí se mi. /*

Jsem v podobné rodinné situaci jako ty a přiznám se,že jsem taky uvažovala tohle téma zachytit v nějaké básni.Myslím si ale,že na takové téma by se klasika asi nehodila. Tady by byl potřebný postmoderní civilismus a ten já neovládám.

mo........wau........co říct........chytla mě..........................*/***

Tak alespoň, že tak. Ještě máte čas plnit její přání...

http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=413445

Dík Marcelo za komentář, do kterého jsi vložila energii!

A k mámě, jsem (jsme) s ní, bereme si ji na víkendy, to jako zaměstnaní dáváme ... a je to fain

Aleno, dík

K napsání a zveřejnění takto osobní básně je třeba velká odvaha. Já bych takovou odvahu neměla. Tip za tu odvahu a za to,že vím,o čem píšeš.

Vadí mi ten zvláštní slovosled a členění textu...např. kuře na banánech by mělo být na samostatném řádku, když nepoužíváš interpunkci.

Sem jsme se chodívali vracet?

Pak zase čárka za tady jsem se bál, ... musíš se rozhodnout, buď interpunkci ano, nebo ne...pak ale důsledně.

I to, že jsi se bál, aby "nevytopila sousedy"...já bych se spíš bála, že by je vytopila ..

A k myšlence?

Šetřit tě nebudu. Je mi jasné, jak ti je, ale fakt je, že jsi ji zradil - mámu.

Já tyhle výčitky nemám a dny, kdy jsem s ní ještě mohla být, když už byla zcela závislá na mojí pomoci, jsou v mých vzpomínkách ty z nejkrásnějších. Zemřela tak, jak si to přála - doma ve své posteli ...

Možná bys měl vzít místo pera obyčejnou tužku a ještě chvíli zkoušet napsat to nějak líp.

*...

tato doba moc starým nenahrává, mladí ještě pracují a dlouho pracovat budou, pořizují si děti docela pozdě a pak už nemají sílu ani možnost se o svý rodiče, většinou nemocný, postarat...  možná je načase něco s tím dělat..

Smutek...no, už se nedá nic udělat jinak...ale napsals to dobře.