Smutek

spolu jsme nahlédli do temných komnat
kde nic není v souladu s poklidným životem
třeba stoly zde mají drsný povrch
lampy rozptylují tmu
z puklých květináčů trčí dráty
na pánvích se připravuje síra

to není naše vyvolené místo
kočka s hlavou šílence
jizvy na stěnách
vetché obrazy

pláčeš mi na rameni a nevíme najednou
kam obrátit svá slova
ani ty, krásný kvítek s citronovými vlasy
ani já, ostrý list s chladnou čepelí

pak se vnoříme hluboko k sobě sama
stavíme si vysoké zdi navzdory
v touze se ochránit a zdolat tupou bolest

nevím, kam jsem dal to moudré a klidné
hledím na jednu slzu z večera
ještě je horká na dlani
vpaluje mi do kůže tvar srdce