Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

5:43 PM

20. 07. 2017

234

Autor

Jules_Floyd

V pokoji je teplo a tobě se nechce myslet.

Piješ peruánskou kávu a jediné myšlenky se točí kolem toho,

když si na kraji postele zapínala podprsenku a

boční knoflíčky na sukni.

Sako pohozené na židli a pořád si říkáš, kam odpluly ambice a

chuť změnit svět tím, že vyběhneš na pódium a zapíšeš se

do historie rokenrolu jediným koncertem.

Naděje a denní snění je výsada mládí a časem vyhasnou jako každá cigareta.

Upiješ ze šálku, budeš pozorovat dřevěné listy vrtule,

které se točí jako zblázněné, aby ti daly aspoň trochu ulevit

od toho strašného vzduchu.

Večer půjdu na koncert a pořádně se opiju.

4 názory

ysslandia

30. 07. 2017

Dát tip

Mám rada také " ukecané" povedačky. Škoda,že sa tu bili silnejšie veci so slabšími, takže ako celok mi to trochu vybledlo. Ale určite to lepšie, čo som dnes čítala.

Přijde mi to celkově v pohodě. Místama mi to přijde trochu ukecaný, ale to je asi tím, že mám radši zkratkovitý vyjádření. Takhle to vymezuje prostor a usnadňuje jednoznačnost výkladu, což je v popisovaný realitě důležitější než minimalismus, ve kterém se čtenář a ten, kdo píše, nemusejí pochopit.