Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUnavená duše
Autor
Annabella
TICHO
je můj největší strach
Zastavit se v čase
už nikdy nic nepoznat
Znám tisíce slov
některá v pěti jazycích
k čemu mi budou
Až zbaví mě možnosti je říct?
Cizí slova mi kradou čas
Moje tělo nesnáší moji duši
jídlo, paměť, zvuky, dech
ale tolik jim to spolu sluší!
Moje slova jsou vesměs zbytečná
protože slova nikdy nic nezmění
Zdraví je pro mě abstraktní tečna
Má mysl je železné vězení
MOJE slova
vychází ze smutných míst
Cizí slova
mi můžou smrt z ruky číst
5 názorů
Díky za zpětné vazby a připomínky. Jsou ceněné.
Ias: Já jsem nenapsala knihu - ještě(?) - vycházím jen z osobního pocitu, co se velikosti písmen píše. A popravdě, nejdřív nastavuji hlavičku a ne vždycky si vzpomenu a vrátím se k ní :D Díky za pošťouchnutí.
Moc nerozumím systému avíz. Přiznám se, že jsem líný si přečíst návod. Kdysi jsem napsal stovky básní, vydal knihu. O volném verši nemohu teoretizovat, ale chtěl bych vědět, kdy se verš začíná velkým písmenem a kdy malým. Báseň začíná skutečně volně, ale v dalších slokách již jde o verš vázaný. Obsah je zajímavý hlavním tématem - slovem, ve vztahu k možnosti ho svobodně používat. Ta únava vychází z rozporu těla a duše, které se nesnášejí. Dávám tip.
Ufff! Já tomu říkám DRTIVÁ FILOZOFIE...Ale tak moc Ti rozumím...
Je to velmi hezké,líbí se mi to!
MOJE slova vychází ze smutných míst... !!!
NEBUĎ SMUTNÁ