Vesnička Mimice

elfe, dík, no, já jsem ji nazvala horalkou, neboť ty hory všude kolem kromě pláže a její větrem ošlehaný obličej mi tak napověděly...ale ruku do ohně za to, zda byla horalka nebo žena rybáře, fakt nedám, je to literární fikce a ne ověřené:-)

Líbí se mi to, ale co dělá horalka v rybářské vesnici? Vdala se tam? není to moc jasné, já jen, že Chorvatsko hodně znám, včetně Omiše a Mimice a horalé moc na pobřeží nejsou. Nemám právo cokoliv kritizovat, ale ber to jen jako, že mě to překvapilo.

Lakrove, moc dík:-)

Hugo, díky:-)

fajn

black, moc dík:-)

oblázky...obrázky......milé.......krásně se to četlo............*/***

Dodolo, ta samota tam bylo, co mi nejvíc utkvělo...nikde ani noha, jen vyhřáté moře:-) - díky moc

Atmosféra přiblížená pár črtami, a jak výstižně. Taky mám ráda místa málo frekventovaná, jejichž krása stojí za objevení.

kolobajdo, ty avízáku:))))))

Pavle, víc ne---kolem deseti...díky:-)

Taková pohodovka... a kdy to tak asi bylo??? Tipuji patnáct roků zpátky... (nebo víc?)   /**

Jani, moc děkuju...no, taky je mi jich líto, mají tam dost těžký život...

Moc hezké a živé obrázky, namalované slovy :-))). Při čtení jsem měla pocit, jako bych tam byla :-))). Jen je mi líto horalů a koček v zimě. TIP

agáto, no, byla jsem tam jednou a stačí mi:-))

jezdívala jsem do Omiše každoročně, ale horka mi už nedělají dobře, takže dávám přednost svý zahradě...  bílé skály... vždycky jsem si za nima představovala indiány... gojka mitiče hehe  

KK, díky moc:-)

Dá sa to popísať hocako ale ty vieš vybrať tie správne slová.

Aleno, taky jsem viděla ještěrky, ale dost malé...a možná je ty kočky chytaly:-) Díky:-)

Připomenulo mi to dávné mé pobyty v Chorvatsku na Makarské a vycházky kolem pobřeží do blízkých vesniček a vesnic. V borovicovém lese tam ale nešramotily kočky,nýbrž obrovské,asi metr dlouhé ještěrky. Tip.

Evži, nemám ráda davy, a tady bylo prázdno a čisté teplé moře:-))) Díky.

Tak nějak bych si představovala dovolenou. Pěkně napsané. /T

Štírko, moc ti děkuju!

Krásně vyšívaný obrázek. Pár vět a člověk si udělal výlet. Díky

Diano, díky:-)

Hezké :-)*

Květoni, díky. Byla jsem tam jedinkrát, se synem, i v Omiši.

Pěkné. Městečko Omiš a jeho okolí znám.

Karle, díky, potěšil jsi:-)

Já tam nebyl, ale popsala jsi to dak, že jsem si to dokonale představil. T.

Tak Ď:-)

Dovolím, ale jen proto, že jsi to ty... (:-D

Proto mám přátele, kteří napoví:-) jsi jeden z nich:-) /jestli dovolíš:-)/

Goro... ale jdi, jdi: některé věci o sobě ani nevíš (:-D

Oldjerry, jsem spíš realista než lyrická duše...díky ti:-)

To není obraz, to je fotka. Realita, žádné přikrašlování a romantika je trochu zastrčená někde vzadu.   Ale je tam...  a tady je tip: *

Ok, Irenko.

Polodivochu Kočkodane, snad tvé proroctví vyjde, a moc dík!

kvaji, učím se ze všech komentářů, které mi přinesou něco nového...tak propříště:-)

Překočkováno být nemůže. A vlastně ani nešlo o logiku. Dává to větší smysl jaksi vnitřní.

aleši, jasně...málo turistů, teplé moře atd:-) - dík!

jo, moře po sezoně má své kouzlo...

Čudlí, děkuju!

Jardo, děkuju ti...kočky mám skoro ve všem, o čem píšu, tak jsem si říkala, aby nebylo moc překočkováno...ale takhle je to lepší:-)

Petře, moc dík, cestování obohacuje:-)

kvaji, díky, logika není mou silnou stránkou:-)

Pěkné. /*

Čtu až po úpravě a myslím, že ti Jarda dobře poradil (pokud předtím chyběla ve čtvrtém odstavci zmínka o kočkách). Krásně píšeš takové malé postřehy z běžného života, Ireno. Moc se mi líbí.

Poetický cestopis mám v oblibě, posílám tip. 

Mně se to takhle líbí víc, respektive mi to dává větší smysl.

Poopraveno:-)

Moc dík...jdu na to...

Ano. Hezky se mi to četlo a představoval jsem si ty obrázky, které popisuješ. Šlo to dobře. Snad jen - kočky se tam objeví až skoro na konci a v závěrečné větě píšeš, že horaly i kočky čeká krušná zima. Nevím, vpasíroval bych ještě aspoň jednu kočku někam na začátek. Oprav si, prosím, nezeVšední.