:-)))))) A co s bobrem, který místo bobrování blbne na netu?
stále ještě JSI dobrý bobr...***
bárbínu... ty děti dneska nemaj žádnou fantazii... :(
NO voni Santové jsou s ní taky na štíru. S fantazií, přirozeně, nikoli s Bárbínou. ;-)
Připomnělo mi dva tři roky starý Vaculíkův fejeton (aspoň doufám, že jeho), jak ho dráždívaly výzkumy veřejného mínění, když JEHO se nikdy nikdo na nic nezeptal. Až se k němu jednou někde vrhl velký králík a zajímal se, jestli máchá v Azuritu. :-)
Bobra škoda. Lišky na naší poště se dycky leknu a ze tří návštěv dvakrát omylem pozdravím. Je totiž hned za dveřmi a VYCPANÁ! Ale jestli se staneš Santou, tak to se stavím. Za bárbínu, pochopitelně. :-)))
chci to vedět..moc moc chci...
....(chci vedět, jestli pije bobr stejně jako já:))))
bobři mlčí takto: -... --- -... .-.
gd: děkuji..jsem zase o něco chytřejší:-)
kalais: jak pijí bobři?
...chci být totiž komplexně vzdělaná v bobrologii...
Kurňa, bobr v čepici byl armádní, z USA, asi hlídaj jeho používání mimo vojenský pásmo...:o(
Dovolit bych si upozornit, že stěžejní věta celého textu je:
"Myslím, že jsem byl dobrý bobr." Od ní se odvíjejí všechny signifikantní významové konotace. "Dobrý bobr" je symbol života naplněného smysluplnou prací, hrdina příběhu i po ztrátě své původní profese stále zůstává "dobrým bobrem", ač ztratil plyšovou materializaci své dobře socializované osobnosti. To se projevuje také ve snaze hledat jiné uplatnění, navzdory faktu, že o příslušníky jeho sociální skupiny není v minoritní společnosti velký zájem. I tak má jak přispět k hladkému chodu moderního světa, zůstává svůj - zůstává "dobrý bobr". Aleluja.
jak mlčej bobři?
takhle: .... .... ....
nebo takhle: .... ---- ....
nevim......
smutný, tak strašně smutný....
dobře napsáno
smutné a přesto veselé - hřejivé
slza v oku třpytí se mi
ale přesto
v Obi jsem byl na brigošce
a znám větší tragédii
mému spolupracovníkovi právě v den, kdy jsme tam jak negři vozili blbý bedny plný skládacího nábytku umřela maminka... To uz bych se radsi naucil anglicky... Co to má společnýho s OBI? asociaci... :-((
ale dilo se mi libi
tip
Taky jsem chtěla dělat celej život bobra. Ale nevzali mě, protože jsem neuměla patřičně hrdě nosit ten jeho placatej ocas... řekli mi, že správnej bobr ho nosí jinak, ale neukázali mi jak... a pak v tom krámě bobřil nějakej starší pán, co měl tendenci nosit ten ocas přes ruku, jako třeba deštník, a to se mi nezdálo, tak jsem šla za panem OBI a řekla mu:
"Vy si jako myslíte, že správnej bobr nosí ocas přes ruku, jo? Jako deštník?"
"Nemyslím si to," řekl pan OBI. "Ale uchazeč na pozici bobra, který byl nakonec vybrán, je shodou okolností můj bratranec. Těšilo mě, příjemný nákup."
Ne že bych z toho měla nějaký trauma... to ne... ale vobčas mám prostě chuť stavět hráze a překusovat kmeny, no, tak to je asi tak všechno, musím si teď jít vytahat třísky z patra....
smutné to je, ale když Tys to napsal tak krásně, že se musím usmívat! :o)*
jak kalais řekla, jak Nuití napsala, jseš dobrej :o)
uuuuuf, to už začíná být až hluboce filosofické...gd, prostě Tvůj bobr je náš favorit a nevykládej si to jinak....:o)
Ten v čepici je lepčí, což?
monty: tak ten teda je!
kalais a nuitík: jakej můj bobr? to jste se trochu spletli, ne?
nejlepšejší jsou obráááázkýýýýýýýýýýýýýýýýýý!!!
dělal jsem bobra celý život...měl jsem tu práci rád...
nevim proč,ale tohle mi připomnělo jeden rozhovor s Robertem Vanem, říkal něco na tenhle způsob: "když byla babička na smrtelné posteli,mamka se jí ptala, jestli je něco, co by chtěla ve svém životě změnit. babička odpověděla, že by chodila pořád bosa. když totiž byla mladá, byly v módě malé nohy a babička se celý život tlačila v malých botách. člověk má prostě zkusit všechno, co se mu honí hlavou. když to z nějakého důvodu prošvihneš nebo neuděláš, může tě to časem mrzet a třeba už bude pozdě."
a já mám pocit,že to s tim nějak souvisí - ještě nevim jak - a když člověk dělá celej život bobra, tak neni pravda, že nic neumi. umí dělat bobra a i dělání bobra je důležitý.
každopádně:...*...
Písmák 
