Ve tmě na zmítanou

Ve tmě na zmítanou

Ve tmě hrají na zmítanou. A někdy to přeženou tak, že až z toho může být smrt. To padne srdcový král. Anebo naopak zadělají někomu na život. To bude srdcový kluk. A někdy se pak rychle odplíží tmou každý za svým. A ve dveřích si jen slíbí: Ani muk.

Sněm jako epicentrum blbosti

Aby zaplašili nudu, uspořádali si advokáti, tak jako každý rok i letos, sněm. Schůzi, obdobu UV KSČ. Nejprve se bude mlátit prázdná sláma, řeči budou poletovat vzduchem jak bublinky minerálkami rozdávanými u vchodu zdarma. Někdo se bude ucházet o funkci, k mání je náčelník, vrchní rostlinář i nástěnkář. Někdo bude jen tak zabíjet čas, neboť je pátek podvečer a babí léto k tomu, no prostě hrůza čas. Večer se pak otevřou kádě se slanečky a sudy s pivem. K tomu zahraje cimbálovka v jednom a disko trisko v druhém salónku. U stolků ve foyer se zas povedou plané řeči: někteří budou fachidiotsky kauzovat, jiní se zcela vážně ponoří do pěny dní. Zcela vážně. To je to děsné punctum věci: schůze a profesní večírky jsou brány zcela vážně, jsou plné těch, kterým Milan Kundera v inspiraci Rabelaisově říká agelasté: nudní lidé bez humoru. Jsou jako epicentrum blbosti.

Mírný rozdíl

Na Barrandov padla soumračná hodina. Auta proudí hřbety asfaltových hadů a do oken paneláků padá růžové světlo. Tuláci se vracejí pod mosty, mladí muži do bytů, kde na ně čekají manželky s dětmi. Tuláci se brzy opijí a ti mladí tatínci taky. Jen o něco později. To mírné zpoždění, v němž stihnou manželkám vydat počet ze svého dne a další peníze k útratě, sehrát s dětmi krátkou hru a rozčílit se u zpráv, je dělí od vousatých mužů tam dole pod betonem.

Desetinásobné štěstí

Rádio informuje: po zlevnění tarifu Češi letos v zahraničí spotřebovali desetinásobek mobilních dat. Desetkrát víc obrázků z pláží, od hodovních stolů taveren, z přítmí bungalovů a záhybů tobogánů; desetkrát víc novinek.cz, drbů a plků; desetkrát víc esemesek těm, co zůstali doma; desetkrát delší hovory o ničem. Zkrátka lidské štěstí znásobené deseti!