Infantilní snoubenci

Venku mrholí

Je neděle ráno, mrholí a v rádiu bitka. Zastánci a odpůrci repliky mariánského sloupu se přou o anděly, kteří jsou utrakvistům bolestným ikonografickým políčkem. Z toho detailu by katolíci i ustoupili, jenže když se v něčem diskutéři vzácně shodnou, to zas láteří nepřítomní památkáři. A pak se přivalí čtyřsetletá historie, kdo byl a kdo nebyl pán a zač byl vlastně kdo popraven. Nakonec berou na paškál i Frantu Sauera. Ne, ti dva se neshodnou. A venku tiše mrholí.

Infantilní snoubenci

Alex požádal Kelly o ruku uprostřed počítačové hry. Kelly byla zaskočena: nejprve tak jako každý večer společně zabíjeli zombie, pak se ale zásahem Alexe ocitli na zeleném trávníku před krásným domem za zvuků vážné hudby. Fakticky každý sám ve svém bytě u svého počítače, takže případné Kellyino dojetí neviděl Alex a ani desítky interaktivních hráčů. Jakým zásahem se infantilní dvojice Američanů dostala až do českého rozhlasu není známo.  

Kapitoly z erotického románu

Na oddělení zločinu z rodinného štěstí kriminálky Anděl se dnes šetřil strašný zločin, děsný příběh, původní barbarství: manžel měl s manželkou svádět hádky! O její nevěru. Když manžel líčil, jak si domů přivedla lesbičku a v noci z vedlejšího pokoje sténala a šeptala: „Tak to bolí.. nejdřív pomazlit,“ znělo to jak z pohádky. Komisař zapisoval a s protokolem se rodila kapitola erotického románu. Další připíší manželka, lesbička, sousedi a svědek Franta. Doslov bude z pera státního zástupce. A všichni už se těší. 

Klient

Klient. Praha je tím slovem prosycena jak postel šlapky neřestným potem. Slyšíš ho na každém kroku. A hádáš, kdo je tady vlastně klient. Tamten člověk, co se o polední pauze provinile hrbí za kyblíkem salátu? Klient už čeká, jako by slyšel sekretářku. A co tamti dva? Kdo z nich je klient? Ten, co se šťourá v nose, nebo ten druhý? Slimfit mladík se za chůze chlubí hned čtyřmi klienty a jeho společnice uznale kývá hlavou. A ten muž na ležící na lavičce? Ještě dnes večer se ho ujmou dobří lidé, osprchují ho, uloží a ráno už bude na té samé lavičce kamarádům bujaře vyprávět, jak se stal klientem záchytné stanice a že to bylo bezva.  

V moři práva

Na chodbách justičního paláce tiše rozmlouvají lidé. Zákonem spojené dvojice. A pak jsou tu osamělci, hozeni do moře práva plavou a doufají, že je proud naděje odnese bezpečný břeh. A tam bude stát krásná advokátka, bronzová od sluníčka, zakrytá jen fíkovým listem, usměvavá a připravena s láskou převzít lásku.