Miliony možností

Miliony možností

Obnažená a znachovělá, štěstí vlhká od lásky. Mihnou se mezi saténem povlečení a papírkem ubrousku, tak jako se štěstí neukazuje přespříliš. Miliony možností, jak rozmnožit všechnu bolest světa, osychají, mizí. A jí to přijde líto, a jemu ne.

Kaštanová dívka

Včera měla ve vlasech kaštanový šampón, to ale věděla jen ona a její plyšové zvířátko. Dnes v tramvaji jsme s tím srozuměni všichni. A mlčíme o tom. Jako její plyšové zvířátko. 

Nehledí na nic, bere

Nad tváří ještě příliš chlapeckou stehny rozbalila mlaskavé blues. Černá Růža, jak se jí přezdívalo v kruzích chlípných mužů. S tou ženou nemožno zažít prostřední noc, chodila pak mezi lidmi pověst bludné Růži. Tak se to doneslo až k němu. A teď, uvízlý v lavině hojnosti, Tomáš Klus čeká, až se k němu zpod bílé spousty přiřítí temné uragánu. A to bere, nehledí na nic a bere.

Za statečnost

Ministerstvo vnitra zas po roce oceňovalo. Vítěz kategorie dostává medaili, šek na tučnou sumu a zápis do análů. Hrdinsky nahlásil krádež veřejného kanálu! Tu noc nemohl spát, a tak u okna popíjel zalévanou meduňku. V tom dva stíny proťaly čáru osudu: kdosi tahal na dvoukolák železo. Celý kanál, řekl si, ti nenasytní holomci, nic tam nenechají.. Vytočil známé číslo a už hlásil jméno, polohu i přibližnou podobu pachatelů. Pak už jen čekal v záloze za záclonou, než ulici rozsvítil modrý maják. A tumáš tumáš gumový guláš, následovala mela. No a teď si jde ve svátečních šatech pro potlesk, už volají jeho jméno: Pan Míla z Jaroměře za občanskou statečnost.