Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNázev je součástí textu
Autor
CHT
Syč, měsíčku, syč
at six on the beach
Měsíc byl přes čáru
a neubrzdil to.
Po noční silnici
rozmáznul zvíře
v Krvavou dráhu.
Příjezd
Příboj
Tobogán
Plážová věcička Měsíc
se v kondomu nesvítá.
Není slunce.
Plážová Pizza měsíce
rozkrájená lžící dne
rodí malinké luňky mozzarelly
Voda přibíhající po oblázcích
se menší
se menší
až nic
až sucho
Zasraný samopal hvězd nasypal celý zásobník
v rozkrok Smrtnoci
až z jeho rozbitých rumbakoulí
vytekl den,
poslední zlatý den
Antikoncepce tedy není třeba,
svatá Maria,
v hodinu smrti naší
Vesmírná Boží mafie přeci
tě má ošéfovanýho
na vesnickém hřbitově kalin, Kakalin,
KalininGrad
pnuje spásné ticho
Ptačí pěšáci nevědí co činí
ve službách Všudypřítomna
Jen mravenčení šinoucích se aut
dnes pláž neštípe,
nýbrž lehtá na bradavkách,
řádově statisících, oblázčitých,
Malinká Doba ledová
z nich činí ledovcové frapé bábovičky,
růžový křišťál zadniček,
maloměstský metalový zpěvák Měsíc
dostal křeč
a z otevřené huby
mu svítí hlen tak,
jak si to přál,
na plný úvazek řvát,
jen řvát
„Vy jste fakt maminkou?
Jakpak svou krásu děláte
při těch škvrňatech?“
aby, Madonna Maja, uslyšel:
„Taky tatínek?
A jste si jistý?“
Né, né, nejsem,
fakt né,
nikdo nechce vidět
uprostřed Zlatého dne
jak jeho babička
poslední pomeranč loupe
až na samá žebra,
jak vlastní otec
na šňůře slin
vypouští vybělené srdce
(hloupá je fráze „vypustit duši“!
Smrt přijíždí Kostitřasem.)
„Né, né, fakt né,“
řve zase ten metaláč
„bez práce nejsou koláče“
a myslí tím Sebe na nebi,
sebevíc
Měsíc
by připomínal Prs,
sebesvítivější obsese
bezelstných zadků by způsoboval,
přece jen,
pochválen
buď Pán Ježíš
Cioš Strážnický
až na věky
čo si ty?
Niktoš
„To ja som gróf Judejský
som Alfa Omega
Jadanaj kolega
Som posledný
čo bude prvý
Ja čítať brvy“
Vodníkovy litery
plážových barbie věciček
v nákupní síťovce z tenkého latexu
- zase ten Měsíc -
Vyplavených Voodoo nožiček
v perfektním baletním postoji
Bezbrvých Barbie briketek
bratrsky (co? sestersky!)
se dělících …
právě o ty nožičky!
mezi nimiž blýská sa
na vlasy
nad Tatrou
na časy
na tuty
som krutý
polibek Kantova Nebe nad námi
na tvůj zelený za- i pře-deček,
Rosničko,
na Tvůj red Baret, Veverko,
klouzka přikrývající
mravním zákonem,
s nímž hluboko v Tobě
jsem.
8 názorů
Pokrátit? Nejsem Vodník, neumím to. Neotožňuji-li pokrátit a popravit, je to jen z malověrnosti, Vodník, to je Vzor!