Pervitin

Jistě, znám spousty takových.

Jepičí život se dá vyložit i takto: velmi brzy vyměnit život (svobodnou existenci) za závislost či živoření - těch znám taky spousty.

Těch, kteří zemřou ročně v přímém důsledku zneužívání drog, není skutečně moc, je to řádově ve stovkách.

Čeho umírá víc, jsou vztahy.

Báseň je pěkná, ale s tím jepičím životem mi to nesedne. V devadesátých letech jsem se pohyboval ve skupině lidí, kteří šňupali ostošest, a ani jehlou nepohrdli. "Čumáčkama čucháme, bez přestání to samé, do pěti, do pěti, musíme být ve feťáckém doupěti!" notovali si ironicky na melodii známého večerníčku o čmelácích. Já jsem nešňupal, protože jsem se závislosti panicky bál, otec alkoholik, já problémy s obezitou, další problém jsem nepotřeboval, dal jsem si s nimi jen občas papír nebo jointa. Ale jejich společnost mi byla milá, řekl bych, že to byli vesměs velmi citliví lidé, a každý z nich v něčem "přečníval" oproti průměru. 

Dnes už je nevídám, ale pokud mě informační kanály neklamou, neumřel ani jeden z nich. Jeden se stal dokonce blízkým poradcem současného premiéra a někdo tvrdí, že mu vyhrál celé volby... Takže si myslím, že se to s tou úmrtností uživatelů přehání. Rozmotávání klubek je ovšem něco jiného, ale tomu se nevyhneme ani my neuživatelé. 

co tohle?

Letci

na spálených křídlech

nočních můr

Tip dávám za celkovou koncepci básně. Nesedí mi druhá sloka - Letci spálených křídel můr. - To bych nějak přeformulovala.

No tak - trochu neobvyklé to je, Radovane, ale třeba přirovnání o pupeční šňůře se mi fakt zamlouvá, dobře to vystihuje ty důvody...

no, ale Honza Nedvěd by tam měl parádní slova a spojení - stánky, levná krása, holku co nemá kam jít ...

Každá ze tří strofek ten problém charakterizuje beze zbytku. Za mne dobré, formu neumím zhodnotit.