Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdcházení
Autor
Radovan Jiří Voříšek
Nebudeme spolu
Znělo to nejdřív jako slza
spuštěná ovládačem
z protější strany stolu
Znal to, zvyklý, že se nic neděje
a dál cvakal tím ovladačem
za poslední program naděje
Pak těmi slzami olízla obálku dopisu
s jedinou holou větou:
„Nebudeme spolu“
Odcházím
V srdcebolném okamžení
na nejnižší notě
V uších bije, čas zpomalí
Chtěl už křičet
MILUJI TĚ
však v mlčení stál zoufalý
ODVOLEJ to, ODVOLEJ
znělo v každém jeho tepu
silněji než v osmašedesátém tanky
ODVOLÁVÁM a MILUJI
blikalo mu v očích morseovkou
ale v puse vládla ostrá křeč
Musela to vidět i v poloslepu
však pod taktovkou vzpomínek
poztrácela řeč
8 názorů
Radovan Jiří Voříšek
27. 11. 2017dík
První docela fajn, u druhé mi přijde, že rymy nedisahují patřičné shody, jsou ale ještě na hraně:)
nejnižší notě/miluji Tě
jeho tepu/poloslepu
Četla jsem ráda, hlavně, že to není moc ufňukaný:)
Radovan Jiří Voříšek
23. 11. 2017vidíš a zrovínka "tepu - poloslepu" mi přišlo těsně u hranice geniality (tedy v mém ubohém měřítku:-)
Nebudeme spolu mi pěkně plyne... Odcházení už tak ne - křeč-řeč.tepu-poloslepu mi neučarovalo.