Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTouha
Autor
Čičako
Milovala jsem tě z celého srdce,
ty jsi nechtěl slyšet více,
náhle náš sen rozplynul se,
já měla pocit, že neuvidím tě více,
z naší velké lásky nezbyl střípek malý,
už nikdy jsme se na sebe nepodívali,
proč jsi moje srdce rozložil,
jak domek z karet rozprášil,
proč náš velký osud společný,
v rozcestí se změnil navždycky,
kam jsi šel a s kým,
plánovali jsme život s tím,
že krásné chvíle budeme žít,
společně světem jsme chtěli jít,
naše děti chovat v náručích,
proč tedy žít v rozpacích,
proto stále věřím v tebe,
že naše hvězda opět vzplane,
a mi budeme opět tím,
než rozchod přišel to vím,
že se naše milování,
ve velkou lásku změní,
jelikož stále miluji tě,
pro svůj život potřebuji tě,
nechci už být bez tebe,
tak jako hvězda bez nebe,
žít chci stále pro tebe,
stejně jak srdce v těle je.
3 názory
Přátelům genderových studií se to nebude líbit, ale přesto to řeknu:je to typicky ženská poezie (to nemyslím peorativně). Takové básně nacházíme u básnířek, v různé kvalitě, po celá staletí. Právě proto, že ženy tento námět tak dobře znají, mohly by už opustit představu o "jedinečnosti" podobného údělu" a začít kultivovat jeho zobrazení.Tato báseň stojí úplně na začátku. Na obsahu není třeba nic měnit, stačí udělat z něj báseň.
Stejný obsah je také námětem snad každého romantického filmu, mnoha detektivek atd.
Miroslawek
08. 12. 2017to je takový smutný příběh... lidský, jaké život přináší... i jako báseň, která se moc nepodařila... inu, těžký úděl, vím...