Via Dolorosa

Lili, děkuji, opravdu voní.

Radost číst a probudit zdravou touhu závidět, že někdo tak mocně píše.

Tip s růží.

@)--}---------

mikom, já děkuji moc. Už dlouho jsem nečetl tak hřejivou kritiku, že i ten vztyčený malíček mne spíše pohladil. Ale zde musím přiznat, a myslím, že to platí obecně, že když je inspirací silný zážitek nebo vztah, pak je to z více než poloviny její zásluha.

a2a2a, děkuji za Tvá slova. Víš, že všechno je subjektivní. Pro někoho bude prostřední část ta perla, navíc v cenném obalu. To jenom mé smuteční šaty se zachytily hned na začátku o první větev. Přežehnala jsem se, pak zatáhla za sukni, spěchala, ať neslyším nářky a křiky, ať nevidím trepky. Na konci jsem se několikrát ohlédla.

Když jsem přečetla komunikaci, bylo mi to líto. Nechi věřit, že by Print byl pomíjivý. Zůstal. 

Jarodějko, děkuji. Jednak je milé sledovat návrat pamětníků, kteří mohou oživit ducha dobře míněné kritiky a také jsem se zamyslel, zda i bez znalosti motivace k básni dvě prostřední sloky mohou působit jako vata.

Za báseň NIKOMU velká poklona*

Nejdříve se mi to jako celek nelíbilo, perfektní začátek a konec, uprostřed vata. Neladilo mi to. Pak jsem si přečetla diskuzi, pak dílko ještě několikrát. Poslední dva řádky se zamáčkly do srdce. Po 20 letech jsem se dozvěděla jméno 

Baronku si moc neuvědomuji, tehdy, když jsme tu "řádili", Printa (Ječmínka), jak jsem mu pro nás říkávala, jsem pro sebe uchovávala a četla a snad i jemu patří zásluha za to, že jsem něco "tvořila".

Kouzelná květinko, chybí, stejně jako Baronka. Nejen skvělí autoři, ale zejména lidé a je pro mne povzbudivé, že dodnes pociťuji jejich blahodárný vliv. A děkuji.

Chybí, stále...

Díky 

patricia w., Oldo a B. Ezejmenij - děkuji.

krásné a dobré :*)

Děkuji za Zlatý výběr této krásné a procítěné básni, věnované Printovi. Znovu jsem si ji přečetla a Honzu připomněla. Škoda, že už není mezi námi...

Jirko, moc se mně líbí i báseň NIKOMU, dávám TIP

Uvědomuji si, že jsem atkij dosud nepoděkoval za výběr. Napravuji a děkuji stejně jako Goře.

DN a Radovane, děkuji za vřelé ocenění.

už jen začátek - míjíš vlastní zastavení - mi pozastavilo dech, znám zastavení křížové cesty, účastním se jí a prožívám ji duchovně

no z komentářů mi vysvitlo, o co jde

takže síla

Nádherná. Uhnízdila se mi v srdci. 

corriette libre, za potěšení děkuji já

dotkla se 

potěšila.

Děkuji

to je krasne

Nevim jak ty, ale jsem z Ostravy stale. Z pohledu prace jsem rozkrocen mezi mezi Ostravou a Prahou. Nicmene bydlo a rodina = to vse ve stokominovem velkomeste. Navstevnost je dlabsi zcela ocividne. Navic odesli do ustrani drivejsi pismaci, kteri to tady aktivne zajistovali. Z pohledu del i kritik. Proklikal jsem si nekolik poslednich listu s novymi texty a koukal na aktivni autory a cetnost kritik u cizich del. A tady vidim dalsi rozdil, ktery muze postihovat soucasnost. Hodne autoru prispiva, ale necte ostatni... tento jednostranny cyklus neni dobry. Rad se ale budu mylit...  prece jen jsem tu par dni... po sedmi letech spanku.

Lojzíku, děkuji, nejen tobě chybí, ačkoliv poslední rok zde šla nahoru alespoň v oblasti poezie úroveň hodně nahoru, měřeno podíem těch šikovných z  počtu účastníků. Zásluhu mají na tom zejména dívky a ženy. Nicméně posledních možná už 7 let je zde výrazně menší návštěvnost. Mýlím se, jesliže si myslím, že jsme, či alespoň byli z chacharské Ostravy?

S velkym zpozdenim mozna znovu (mozna znovu ne) nachazim... a opet (a mozna ne opet) v case predvanocnim... citlive, a-dvojko... chybi mi stary pismak...

Vás si vážím - přesto odcházím. Děkuji.

ARNOKULT

Já děkuji za návštěvu u tohoto textu i básně Starý muž.

Velmi, velmi duchovní. Děkuji.

není co dodat, skvělé

přesně tolik, kolik je potřeba, aby ses rozplakal nad rozlitým mlíkem

neblaho, chybí nejen tobě, ale mnohým zde, ač na to třeba pokaždé nemyslí. Chybí jeho nekompromisní slušnost.

Print mi silně chybí. A to nepřejde. 

Děkuji paní redaktorce Goře za výběr pro báseň, která má pro mne spíše než tvůrčí rozměr rozměr osobních okolností, za kterých vznikla

Je mi ctí připojit se k ostatním.

a2a2a - díky za to, co pro Písmáka děláš. A za báseň, samozřejmě.

Ozzozorba, Fouckault a Čudlo, děkuji za návštěvu i ocenění i názor, byla to má poslední pocta člověku, se kterým jsem se zde cítil mnohem lépe.

Nejsem kritik, neumím moc komentovat, tak jen jedním slovem - Líbí. /-

zesnul šlechtic mezi Písmáky, noblesní kritik ručící za své výběry kreditem citlivého a dlouhodobého redaktora a bravurního básníka, kterého těžko kdo nahradí. Neměl zapotřebí se opírat o berle literárních teorií a konstrukcí, debatovat v klubech či pod díly, jeho cesta byla cestou srdce a víry ve spojení s intuicí. To vše podloženo velkou pracovitostí a systematičností. Jeho jeden mlčenlivý výběr u začínajícího nadaného autora vydal za deset rádobyhlubokomyslných úvah pod díly zavedených autorů od nás ostatních redaktorů. Plně si zaslouží vstoupit do Písmácké síně slávy.

Printe děkujeme!

Děkuji Goře za podnět k původnímu slovu jakoby. Nejprve jsem jí nedával za pravdu, ale musel jsem rezignovat.

pochopení, velkorysost a pokora - jak lépe Printa charakterizovat. Úcta jemu i tvým veršům. *

Fialko,

vlastně dlužím zprávu o tvé rozkošné knížečce, veli se líbila rodičům dvojčátek a ony samotné (mají nyní 29 měsíců) pořád otevíraly stránky a sahaly na obrázky. Tatínek byl přesvědčen, že jsi obrázky malovala sama. A samozřejmě, že jsem vyzdvihl tvé osobní věnování mým krasavičkám.

Báseň Nikomu - v některých chvílích opravdu není kam utéct...

Radim - avizo čtu až teď -  děkuji za přání a také přeji zdraví a radost v roce 2018, pohodové Vánoce

Ta báseň Nikomu je skvělá.

atkij, jde o mé verše.

Je mi líto,že jsem tady printa jako aktivního autora a kritika už nezastihla.Ráda bych si s ním o ledasčem promluvila,třeba o Brně. Taky jsem tam pár let žila.  Ale jsou tady jiní a já nesmím promeškat,že tady jsou.

Přeju krásné svátky.

NIKOMU       (13. 5. 2008)

Nastalo ticho

nejhlubší jaké lze, aby bylo možné

zadržet stín kradoucí se z domu

A prázdná ulice klamala siestou

Nebylo kam utéct

Děkuji Vám všem za zájem, ocenění a zejména jakousí pomyslnou účast na rozloučení nám společně milým Printem. Děkuji i Tobě, milý Honzíku (Printe). Určitě jsi tu byl společně s námi.

Dovolte mi pár poznámek ke vzniku této básně. Přibližně někdy od poloviny listopadu t.r., poté, co i Print neodpovídal na mé soukromé e-maily (byl v té době už nemocen), jsem se ve zprávách obrátil na řadu Písmáků z ranného údobí tohoto serveru, u kterých jsem předpokládal, že by mohli o Printovi vědět něco bližšího. Obrátil jsem se rovněž na brněnské biskupství (Print v Brně žil a působil a měl zde řadu křesťansky orientovaných přátel). Ke cti mnoha Písmáků svědčí to, že mi odpovídali a i když většinou nemohli posloužit uchopitelnou informací, vyjadřovali osobní starost o Printa a současně i naději, že jen dočasně pokračuje ve své, léty pěstované anonymitě.

21. 11. 2017 jsem obdržel zprávu, že zemřel Jan Hrubý, snad občanské jméno Printovo. Hned nato jsem tuto báseň napsal, ale druhý den ráno jsem se dozvěděl, že šlo o záměnu jmen, že šlo o plzeňského publicistu Jana Hrubého. Ještě jsem pak žertoval, že alespoň bude Print dlouho naživu, když už jsme ho omylem pochovali. Nu, a za necelé tři týdny došlo k nejhoršímu.

Jsem upřímně rád, že se zde na Písmáku jeho odchod setkal s tak spontánní účastí, vážím si i velmi bolestných reakcí těch, kteří v nějakém momentu byli s Printem v názorovém střetu, ale navzájm si jeden druhého vážili.

Přeji Vám požehnané Vánoce a rok 2018 ve zdraví, radosti a odvaze.

​Zdar, Jiří z Ostravy.

Svatá Země: https://www.youtube.com/watch?v=Jxv1Zs0gMMk

!

Krásná a velmi působivá báseň, obzvláště mě zaujal závěrečný verš "Kolik tíhy, aby ses dotkl beztíže?" TIP

Myslím, že už se usmívá...

som rád, že som si to prečítal

Kolik tíhy(je potřeba),aby ses dotkl beztíže ?    To je skoro budhistická otázka.    Tip ale za celou tu křest'anskou  báseň o Cestě. Tip s velkým T.

největší poetická osobnost Písmáka ...

jo, ... bude tu chybět....i jeho vnímavé kritiky... *

Autor nestojí o hlubší kritiku. Omezím se tedy jen na to, že text působí jako vyspělá poezie. Osobně se mi nejvíce líbí ta část o prodavačích tretek.

...*

Složité pocity, jaké postihují člověka na  té skutečné cestě v Jeruzalémě.

Velmi působivé! ***********

Dnes budu mít opravdu těžký den.