Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTraklovská noc
Autor
Umbratica
Traklovská noc
Po dávné vůni
zbyl v paměti jen chlór
a torza šeříků
odvětvených na počátku jara
Na prostěradlo po mrtvém
vlající na dvoře pod lucernou
znova a znova zkouší přistát
omámený smrtihlav
Poslední okna špitálu
svým věčným světlem snad postaví do tmy
obranný val
Slova se tříští o stěny cimry
nebo se od zdí vracejí zpátky
a šikují se na jazyku
k novému útoku na ticho
a zatímco jiní
opilí koncem jakési války
vydupávají tancem z hlíny
zakopaný smích
básníka pálí v studené dlani
olověný hrách
19 názorů
Vážím si toho,že se ti líbilo. Evidentně ale nikdo nepochopil,že jde o jinotaj : Pan Básník se octl v současném ghettu a módní trendy v současné poezii ho velmi velmi vyděsily. Proto by rád dostal rozhřešení od postavy v bílé říze,která je tak nějak mimo módní trend. Báseň byla původně spojena s Básnířkami,pak by se asi dala pochopit v souvislostech Básnířek. Mně se to ale zdálo moc dlouhé,tak jsem to rozdělila. - To jsem ti tuším i psala v tom smasaném komentu.
Dodolo,
když vím,že básnička nemá šanci dostat 15 tipů,tak ji smažu. Že sis nepřečetla opověd' na svůj koment mě mrzí. - Máš pravdu - to se může stát a vypadá to pak jako neslušnost. Takže ode dneška budu vše nepovedené mazat až počátkem dalšího měsíce.
Diano,
je to taková hororová náladovka.
Leraku,
díky. Černý samet ? - Jak lichotivé ! Myslela jsem,že je ta báseň příliš depresivní.
atkij,
zkouším různé poetiky. Takto bych se ale bála psát pořád. Nerada děsím lidi i když - to by mi poměrně šlo. Ve skutečnosti jsem ale hlavně básnířkou vázaného verše. Jeden ghotický sonet mám právě v aréně,pokud by tě zajímal.
dodolo,
lišaj smrtihlav byl za mého dětství běžný. Dnes je poměrně vzácný.Možná je to tím,že pěstujeme málo brambor,což je jeho živná rostlina. Za to bělásků řepkových přibývá,ale o těch se mi psát nechce.
black8,
už podle jména je zřejmé,že se ti asi budou líbit temné básně. Jednu takovou bych pro tebe ještě měla - svůj sonet Ghotic v aréně.
Čudlo,4U,
děkuji za tip.
naozaj má v sebe niečo ponuré. mám rada, keď vedia básne malovať obrazy.*
Pokusy smrtihlava o přistání na prostěradle po mrtvém... brr. V realitě často není místo pro tuhle husinu, žije i umírá se jak na běžícím pásu. Bohužel...
Tak to asi bude, Umbratiko. Taková je slovanská duše! Dokáže být plná humoru a smutku. Vlastně taková severská a jižňanská nátura pospolu. Ale nic na tom, kdyby v ní nebyla "ta ne zpontálnost" projevu. Snad na papíře-to ano. Opravdu zdařilý černý samet. Líbí se mi to!
Kočkodane,
jak jsem psala kdysi blešaté zpěvačce : mám různé poetiky a matu tělem. Nechci v tom za blešatou zpěvačkou nikterak zůstrávat pozadu.
Štírko,
básníci jako Trakl opravdu píší o své bezmoci a nemohoucnosti. Jenže Trakl by se asi strašně divil,jak obrovský ohlas jeho dílo nakonec mělo. Možná by ho i potěšilo,jak podstatně ovlivnily jeho básně českou poezii(Halas,Reynek),protože to byl (po matce) napůl Čech. - Inu - slovanská duše se v něm nezapřela.
Trakl byl velmi depresivní básník. Ale přiznám se,že jsem název Traklovská noc dala té básničce až dodatečně. - Když jsem totiž byla naposled na Písmáku,nemohla jsem si nevšimnout,že se tu najednou objevují jakési velmi temné entity S Minimem Sladkým v čele. - Ve čtvrtek v noci jsem se tedy pokusila psát tak,jak jsem psávala kdysi a jak píší ony temné entity,pro které je asi současná nadvláda Noci nejinspirativnějším obdobím roku.
Slova se tříští o stěny cimry nebo se od zdí vracejí zpátky
A šikují se na jazyku k novému útoku na ticho...
=úplně přesný popis nemocniční bezmoci...
Depresivní četba - nejvíc asi -
opilí koncem jakési války
vydupávají tancem z hlíny
zakopaný smích