Adventní

***

:o)

Moc hezká...

t.

Milé počtení... tak doufám, že stesky slehly a nešlehly.... a přeji, ať to tak je po celý tento rok... a nejen :-)

Hezká, moc hezká

První sloka, především druhý verš vyzní velmi šroubovaně, technicky, zasekává se na jazyku, trochu bych jej zjemnil, třeba:

"Nastává čas se poohlédnout a zastavit se. Pro změnu Ponechat stesky trochu slehnout než praští s námi o stěnu"

"nechat své stezky" rozbylo taktování. Praští jsem zaměnil za šlehnou, protože "než šlehnou" je jako jazykolam a nejsilnější slovo potřebovalo dát na druhé místo, při čtení se na něm hezky zvedne důraz, který pak plynule klesá. Je to přirozenější než mít je skoro na konci, přirozené vnímání rytmu pak neví co si tam s ním počít.

Druhá sloka není špatná, vínka - andílka sice trochu dře, ale chápu, že by se těžko hledala náhrada. Kdybych básničku psal já, asi bych třetí větu nahradil:

"a pak si hrábnout pro andílka" nebo "a pak si skočit pro andílka", rytmus verše tak nabere pěkně spád, "potom" na začátku poněkud zpomaluje ráz.

Třetí sloka je moc pěkná, houpavá a melancholická. Slovo "předvánočního" klouže moc hezky přes patro a ačkoli je delší, vůbec neruší rytmus.

***

Pěkný závěr, mám ráda vázaně :)

navzdory všemu běsnění:-)

To by bylo nemilé:_)

než s námi šlehnou o stěnu

Předvánoční "běsnění" je na mě krátké. První sloka jen opakuje běžná "adventní" klišé a nepřidává k nim nic nového. Zbývající dvě třetiny se "bouří" proti onomu "běsnění" a jsou i trochu hravé. Zrýmováno celkem hezky, ale já si na rýmy zase tolik nepotrpím.

Pěkně skladné, do adventní imunity k předvánočnímu šílenství. Pěknýýý.