Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMuzika
Autor
Umbratica
Nástupní ostrov
Ačkoli neprší
v davu se množí kapucíni
s pohledem upřeným do kaluží
a rytmem v sluchátkách
zazdění do své cely
Mnohokolejnost destinací
a novým cílům
a novým číslům na tramvajích
přizpůsobení holubi...
To jenom venkovan
daleko od cimbálu
cítí se tak nějak rozladěný
v tóninách cizího slangu
Snad slaměný vdovec
Čouhá mu svoboda z bot
Muzika
V ostentativních sluchátkách
si každý poslouchá svoje
a na délku ostnů
drží si odstup od těch druhých
jak naježený kaktus - poustevník
Jsou však i různé bubliny
duhové - pružné - vystoupavé
co na svém povrchu
odrážejí prý celý svět
nejenom bublifuk
nějakého mýdlového prince
Každopádně však vážný šosáč
ohrnuje nos nad mainstreamem
zatímco jeho stradivárky
závidí píšt'ale krysařově
až stoprocentní účinnost
28 názorů
Ano,Buddeuse tak trochu znám. Ještě než jsem se ocitla na Písmáku,seznamovala jsem se se současnou poezií hlavně na internetu. Mám v počítači takovou knihovničku zajímavých autorů a je mezi nimi jak Buddeus tak třeba i Zedník. Svým způsobem jsem si takových autorů vždycky vážila,ale byli pro mne maximálně jen zajímaví. Nikdy jsem se s nimi nemohla ztožnit. Nemohu takové autory zařadit po bok Holana,Hlaváčka nebo Březiny,které považuji za geniální. Současní autoři mi vždy připadali jen jako zajímaví postmoderní manýristé,kteří mají velmi blízko k expresionismu z počátku 20.stol.,zejména k Traklovi.Jsou to jen pocitáři. Jsou svými pocity vláčeni,nimrají se v nich,snaží se je vnutit čtenáři. Umění ale neznamená jen registraci a vytváření pocitů. Dle mého názoru skutečné umění musí obsahovat ideje,které jsou pozitivní neměnné a věčné. Pokud umění jen zachycuje dobovost,pokud se topí v atmosféře doby(což je případ většiny současné poezie),pak si myslím,že bude mít jen časově omezenou platnost.
Myslím,že tak jako zmizela z literatury většina básníků ze sedmdesátých a osmdesátých let ,zmizí za třicet let z literatury i všichni současní prominenti. - Samozřejmě se mohu mýlit a nebudu si moci svůj předpoklad v praxi ověřit. Ty možná ano.
dark matters
06. 02. 2018Poznáš Buddeusa?
Nezdá sa mi ako šťastné riešenie označiť celú súčasnú poéziu akokoľvek. V súčasnosti vzniká množstvo rôznych textov. Nehádzala by som ich do jedného vreca.
Delší dobu ted' nebudu nic nového zveřejňovat,což mi umožní zaměřit se víc na teorii. Nebudu muset "hájit" svá dílka a na svých myšlenkách nijak zvlášt' nelpím. Ráda vyměním staré nárory za nové,když pochopím,že ty nové jsou blíže realitě.
Já nijak neodmítám variace jako způsob tvorby. Samozřejmě vždycky záleží na tom,jak kvalitní to jsou variace a variace také může otočit staré dílo novým směrem. Šlo mi o to,že současná poezie je obsahově prázdná. Neobsahuje žádné ideje , o které by se mohl čtenář opřít. Právě naopak. Spíše se setkká s vnitřním zmatkem,depresí nebo bezradností básníka. V tomto je současná poezie blízká expresionoismu. Cilvilismus v tvém stylu možná může někoho bavit, mně ale všechny ty básničky ve stylu deníkových záznamů a manželského škádlení připadají nanejvýš jako jistý druh zábavy. Holan to tedy rozhodně není.
dark matters
01. 02. 2018"Copak stačí vytvářet pořád jen nějaké variace? " - čo myslím tými variáciami? : aj jazz ako nový hudobný žáner vzišiel z kombinácie černošskej hudby a západných nástrojov v západnom prostredí. napr. kubizmus zase ukazuje, ako európske (či proste opäť "západné") maliarstvo namiesto prešlapovania na mieste načerpalo inšpiráciu - v kmeňovom africkom umení. Je jedno, či to nazvem variácia alebo objav nových foriem. Umenie nestojí a hýbe sa večne dopredu aj keď sedemdesiatnici majú svoj spomienkový optimizmus.
nehovorím, že máš "NČB jen tak odložit stranou". len proste občas alebo vždy v tomto prípade nie je šťastným riešením, ak hoci aj titulovaní ľudia triedia výstupy celého roka. boh vie, v čom je problém.
Já ale nemohu NČB jen tak odložit stranou,protože mi tento výběr připadá diskutabilní. Mám snad někde jinde k dispozici koncentrované názory hlavních postav současného literárního provozu ? Někteří autoři(byl by to delší výčet jmen) se v NČB neustále ,rok co rok,opakují,tudíž se na nich kritikové shodují a já si mohu udělat obrázek o tom,co tedy kritika považuje za špičkuNemám čas sledovat celý literární provoz a tak NČB jsou pro mne takovou berličkou.
Pocit naprosté duchovní vyprázdněnosti ze současné produkce nemám jenom já,je to i obecný názor básníků ještě o generaci starších než jsem já,dnešních sedmdesátníků. Prezentují občas takový názor v rozhlase(Plus) nebo na internetu a jejich argumenty znějí přesvědčivě. Současná kritika taky ze starší generace uznává jen Wernishe,Slívu a zvláště Šiktance.
V posledním odstavci zcela potvrzuješ mou tezi,když píšeš,že můžete vytvářet "úžasné nové variácie". A jsme u toho . Copak stačí vytvářet pořád jen nějaké variace ? Myslím si ,že skutečné umění musí posunout člověka na jeho duchovní cestě o kousek výš. To píšu s plným vědomím,že já sama nic takového napsat nedokážu.
dark matters
29. 01. 2018nejlepší české básne - res. výbery z nich, ktoré som si čítala/ktoré sa ku mne dostali neoslovili ani mňa. a ani sa mi nezdali nejaké experimentálne.
kategória "naprosté duchovní vyprázdněnosti" je subjektívna. ja napr. ovažujem za vyprázdnené texty bez odvahy /opäť subjektívna kategória/
píšeš , že postmoderna prináša pouhé variace na dávné postupy a nápady - avšak ja si myslím, že dnes máme možnosti takého kultúrneho a technického alebo vedeckého rozhľadu, že môžeme vytvoriť formálne aj obsahovo úžasné nové variácie.
Jsem tu už čtvrtý rok a tak už většinou dokážu odhadnout,jak budou čtenáři reagovat na moje básně. Pokud je ale moje báseň hádankou,nebo jinotajem,který ve skutečnosti říká něco jiného,než by se na první pohled zdálo,pak si potřebuji "experimentálně" ověřit,zda vůbec někdo rozumí,tomu ,co jsem napsala. Hodně umí číst mezi řádky třeba qíčala,ale většina čtenářů neví,o čem moje básně jsou. Není to jejich vina,je to vina moje,protože setrvávám na jinotajích na úrovni 19.století.Ty bys dokázala odpověvět na otázku, o čem jsou básničky Nástupní ostrov a Muzika ?
Knížák se v devadesátých letech vyjádřil v tom smyslu, že v době postmoderny už žádné skutečné umění neexistuje. Všechno už bylo řečeno a objeveno na počátku dvacátého století a postmoderna přináší už jen pouhé variace na dávné postupy a nápady. Mluvil o výtvarném umění,ale myslím,že toto hodnocení platí i pro poezii. Jestliže dnes kritikové chápou originalitu jako "hodnotu" ,pak je to podle mne jen důkaz úpadkovosti současné poezie a jestliže jako hodnota má být chápána též "experimentálnost",pak to svědčí o její naprosté duchovní vyprázdněnosti .
Mám poměrně pevnou vůli a tak se nutím do četby současných autorů,kupuji si "Nejlepší české básně",i když se pak tluču do hlavy,že jsem vyhodila peníze. Považuji kritikou preferovanou poezii za úpadkový manýrismus bez jakéhokoli duchovního obsahu,který pouze předkládá svá "originální" a "experimentální" concetta,protože jinak nemá,co by nabídl. - Je tu ale i druhá a daleko pravděpodobnější možnost : moje IQ a moje intuice jsou nedostatečné na to,aby pochopily novou epochu. Vždyt' přece současné básnické ghetto nemohou obývat jen básníci a kritici. Musí jej obývat i nějaká veřejnost,několik set nebo možná i tisíc lidí ,kteří si kupují básnické sbírky a chodí na autorská čtení. Pokud tyto lidi současná poezie uspokuje a něco jim dává,pak se musím pokusit pochopit,jaké že pozitivní rezonance v "konzumentech" současné poezie soudobá díla vyvolávají.
dark matters
15. 01. 2018"Většinou experimentuji jenom v tom smyslu,že se pokouším zjistit, zda lidé mým veršům rozumějí." - nie je takýmto experimentom každá tvorba?
pokiaľ moja definícia experimentu stála na výraze "konvenčná poézia" tak ju chcem upraviť na : "Formálne aj obsahovo, alebo aspoň formálne sa snaží prísť s novými riešeniami. často si privlastňuje už existujúce texty alebo napodobňuje texty, ktoré sú mimo poéziu. zámerne provokuje. vôbec nemusí vyzerať ako poézia. "
ale je pravda, že je ťažké to presne pomenovať. alebo teda ja osobne som sa k definícii neodstala. na slovensku je však viacero autorov/autoriek, ktoré sa experimentu venujú a nie je na škodu mať prehľad aj v týchto veciach, aby človek vlastnú tvorbu mohol vnímať v nejakom kontexte. z niektorých tvojich komentov mám pocit, že ty sama sa sústreďuješ hlavne na staršie diela. ak by si niekedy nevedela, čo s časom, a chcela si pozrieť, ako vyzerá experimentálna poézia, tak si vygoogli : Peter Macsovszky napr.
Většinou experimentuji jenom v tom smyslu,že se pokouším zjistit ,zda lidé mým veršům rozumějí.
Tvá definice experimentální poezie stojí a padá s pojmem "konvenční poezie". Co si pod tímto pojmem představuješ ?
dark matters
14. 01. 2018ide proti konvenčnej poézii, nekopíruje ju:-) formálne aj obsahovo, alebo aspoň formálne sa snaží prísť s novými riešeniami. často si privlastňuje už existujúce texty alebo napodobňuje texty, ktoré sú mimo poéziu. zámerne provokuje. vôbec nemusí vyzerať ako poézia.
no povedz mi kde sa tu pokúšaš o invenciu. kde vidíš ten svoj experiment?
dark matters
08. 01. 2018Umbratica: lebo tu nevidím žiadny experiment /nutné dodať že by som mala stiahnuť toto označenie aj v mojich vlastných starších textoch, akm som to dávala/
Leraku,
v zásadě máš pravdu. Může to fungovat i generačně,ty stěny a příkopy.Já jsem spíš chtěla zdůraznit rozpaky cimbálového venkovana uprostřed rytmů rapu a deathmetalu.
Evženie,koloušku,
děkuji za tip.
dark,
a proč považuješ označení "experimentální" za nevhodné ?
Dodolko,
snažím se vkládat něco z toho,co jsem se naučila z klasiky i do volného verše.Vždycky mě potěší,když to tam někdo najde.Pokud ale stojíš o skutečnou klasiku,pak bych pro tebe dnes měla "Vyhnálovské noty"
Čudlo,
moc děkuji za hvězdičku.
dark matters
06. 01. 2018"experimentální"? :-))
Evženie Brambůrková
04. 01. 2018/T
"Nástupní ostrov a Muzika." Očitý v generačním souostrový. Jsme tam, jen starou basou. Objemem překážíme, ale tvrdíme životní rytmus. A taky. Nemůže být Žena "starou", když nemá fantasi okoralou.
Mládí tančí jinak. Ale na našem parketu. Hezky zníš... smím prosit?
Zvláštní, obdivovala jsem rým, dokud mi nedošlo, že tam žádný není, asi je to zrovna v tomto díle rytmus nebo melodie, co působí tak vázaně a sevřeně, ale možná jen můj dojem. Ostatně sevřenou "ostrůvkovou" atmosféru obě básně mají, aspoň pro mně, což mi momentálně káplo do nálady
Dík za hvězdičky,Diano.
Máme ale tu výhodu,že kdybychom chtěly třeba o moderní hudbě s kapoucíny diskutovat,máme na to internet.Tady vrásky nejsou vidět. Musely bychom ale o té nejmodernější hudbě něco vědět.
Někdy se tak cítím a když ti to píšu,napadá mě,Goro,že nějaká moje další básnička by mohla začínat slovy "cítím se stará jako obloha,co postrádá už dlouho záblesk supernovy".
Kočkodane,moc děkuji za chválu. Tvůj německý počítač slovo "šosáč" nemůže znát,nebot' je to novotvar,který jsem právě vytvořila. To slovo označuje poněkud pejorativně hráče vážné hudby,který nosí frak s "krovkami",má tedy v zadu šosy. Líbí se mi.že to slovo se blíží slovu "šosák",protože i hráč vážné hudby může mít šosácké názory.
Stáří je relativní...stará jako obloha s hvězdami z tvé mini nejsi docela jistě:-)
Dnes většinou lidé žijí ve svých bublinách. Ve velkém městě se to ale projevuje daleko víc než v městě malém. Často,když v tramvaji stojím vedle nějakého kapucína,má mptrojku puštěnou tak na hlas,že tu jeho hudbu slyším a třeba se mi i líbí. Co se hudby týče,nejsem totiž zas tak rigidní. Zároveń ale vím,že ten kapucín by se o své hudbě nikdy se mnou nebavil,protože ,když se na mě podívá,jsem pro něj člověk z jiné planety. Prostě už proto,že jsem stará.