Terasa

Je toho tolik
co chtěla bych ti říct
že mám tvý číslo
za srdeční chlopní
že se mi o tobě občas zdá
že taky nevím
co se sebou

Jako ztrouchnivělá terasa
bytu v pátém poschodí
jako opuštěná zahrada
která už se nehodí
Vrána k vráně sedá
ty mi sedáš na hlavě
rovný rovného sobě

Z nebe se snáší škubané peří
déšť těžká ramena
a pomalu se šeří
A vlastně nevím
proč na sebe křičím
když mě stejně neposloucháš

Oba jsme pro sebe
asijenom kvazi-
a když se dotýkáme
praskají nám vazy