Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMým láskám
Autor
dablik008
Mým láskám
ještě pár chvil navíc
ještě pár básní
třeba
abstrakcí svodidel
dostal jsem se
až sem
a tak říkám
Eva
trochu matně
polapené náznaky
tehdy ještě víc
než teď
asi to bylo brzo
a asi to byla
moje chyba
Iva
křižovatky, požár
a nakonec zrnka písku
duny odváté jinam
kroky se zastavily
v půlce cesty
krásy bylo dost
hodně dala, málo vzala
později jsem se
znova styděl
Marcela
jak znenáhla přišla
tak se pak dlouho
a oboustranně neúspěšně
pokoušela odejít
(
liščí ohonebonitová tyč
a bezruká Cassiopea
odnaučená milovat
sama sebou
někde nad nimi)
nakonec jsem já
usínal v půlce věty
Markéta I.
stupňovitá slast
dala zapomenout na lásku
zanechala stopu
mnohem trvalejší
než železo
pod kajícnými prsty
Verlaina si pamatuju
ale už s rezervami
(já vím že nejsi dokonalý
na to máš přece
mě)
Markéta II.
bezcílná snaha
a zjištění
že úpisy krví
se nepromíjejí
když jsem tehdy
psal blues
(mezi kamennými holuby
a fotkami na křížcích)
bylo mi zle
děkuji
jo, a ta blondýna
co se opírala o bar
v karikatuře svůdnosti
v očích měla
víc vína než chtíče
a smála se
(za všechny noční lásky)
možná byla
bruneta
Petra
větrná smršť
zabíjela lidi
a moje šrámy
byl jsem rád za ta ramena
za hlavu na rameni
(slyšela jsem
že jsme spolu něco měl
ivíš o tom)
tehdy jsem
přestal kouřit
ale nejspíš jsem chtěl
víc
Anittka
hledat jsem přestal
v jediném gestu
bylo to v Praze
a ten čaj se nedal pít
nedal mi ani
dlouhověkost Tibetských mnichů
ale víc
mé lásce
ještě pár chvil
dokud tu dýchám…