Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNázev je prostě součástí České republiky, to se nedá nic dělat
Autor
CHT
Není to nová věc. Datuji ji někdy do roku 2013, čili by nebylo poctivé tvrdit, že je napsaná aktuálně, ale situace si o to říká. Dokonce...jak to říci? Prostě si král Miloš kleknul před mým synovcem - vlčnovským králem se slovy, že je jediný, před nímž to udělá, takže poslední sloka velmi sedí.
Byl publikován v rámci širšího básnicko-prozaického cyklíku, jak je mým zvykem. No a zásluhou jednoho zdejšího Básníka/uživatele/redaktora otiskli tenhle sonet vzhůru nohama ve Tvaru.
Caput mortuum
Alchymie mozku v pomazané hlavě
uklohní svou nesmrtelnou pravdu hravě
a naši lidé si kverulantsky vrní:
„i když už smrdí, tak nejsme pro ni havěť!“
Je možná Švejk, co se neposkvrní
obcováním s mrtvou hlavou Hradu,
já však doživotí chci za velezradu
zájmů Republiky frustrujících dějin,
kterých se každých dvacet roků přejím
a rodím pak sametové revoluce
ze srdce dětského v Pilátově ruce
a krvácím pak silikon a pívo,
na východě beru za rukojmí slivoň,
a řvu: „Únos, vole v královské paruce!“
9 názorů
Radovan Jiří Voříšek
18. 03. 2021Tohle to je velice silné:
já však doživotí chci za velezradu
zájmů Republiky frustrujících dějin,
kterých se každých dvacet roků přejím
a rodím pak sametové revoluce
ze srdce dětského v Pilátově ruce
Jsem rád, že máš takovou naději. Jen aby to nebyla iluze. Když mluvím s lidmi, kteří, odhaduji, mají podobný názor jako ty (ani já se mu nebráním),přečasto zjišťuji, že oddělují svůj názor na lidi a ideje od výsledků praktické politiky. To je ale podle mě teprve ta pravá zhouba.
CHT - možná máš pravsdu. Ale takových tady chodí. Možná tu jiní ani nejsou. Možná tu je jen ta věčná naděje, že ti jiní přece někde musí být.
Jo, máš pravdu. Zbytečně korektní. Ale nejen já vidím Klause a Zemana, no, nikoliv vidím, ono se to dá dokázat. Jsou to oba prostě polobolševici z Prognosťáku. Pokrevní bratři.
Obrácený sonet není nic zvláštního, ani objevného. Ani ideologicky bojovný sonet. V předmediálních časech byl běžným nástrojem politického boje a byl věru křiklavější i sprostší. Ale co bychom chtěli v našich korektních časech! Jako takový bych jej ocenil. Na pravdivosti tu nezáleží.