Black and white

Díky za típek,Penumro. - Vím,že máš ráda "viktoriánskou" literaturu a tak bych ti možná mohla doporučit svou "viktoriánskou" básničku Mr Hyde.

zaujalo

Dodolo,

ideologie mají dozajista černobílé vidění.já jsem tady psala spíše o postoji básníka,který například může zpětně vidět "poeticky" i vztah,ve kterém se zachoval jako povýšený narcista a někomu ublížil.

 

Yane,

díky za típek.

 

Diano,

mysllím,že zjednodušování není vlasní jen někomu.Černobílé vidění ovládá oči většiny lidí.Někdo hodnotí své minulé vztahy ve stylu : já nic,já muzikant,někdo trpí předsudky a je předem trvale zaujatý.Jednou z mých mnoha chyb je to,že vidím současnou poezii jen jako prázdnou manýru a snažím se s ní bojovat. Začínám si ale uvědomovat,že jsem takto zaujatá z osobních důvodů a nevidím situaci objektivně.

 

atkij,

díky,myslím si ale,že tenhle trochej bude první a taky poslední.

 

Leraku,

půl života jsem věnovala černobílé fotografii včetně velkých formátů a mnoho času jsem trávila v temné komoře.Černobílá fotografie stylizuje svět mnohem víc než ta černobílá a mnohem více zobrazuje duši autora. - Svět ale JE barevný.

 

Ozzozorbo,

v různých budhistických rčeních se zase odráží svět v kapce vody.

 

Safiáne,

problém je ale v tom,že autor může maximálně pravdivě zobrazit jen své vlasní vnímání a prožívání světa. Proto jsem taky psala Romanovi Szpukovi,že poezie je vždy subjektivní. On si myslí,že právě haiku se tomu nějak vymyká. - Nevymyká a zvláště ne to soudobé haiku,které přecejen není ničím jiným než odštěpkem postmoderny už v tom,jak se stalo v jistém smyslu módní zaležitostí. - Už to,že autor použije freeform haiku je v podstatě totéž jako když moderní malíř,který sám neumí kreslit proto kresbou pohrdá.

Cítím  trochu holanovský nátisk. Ale to není důležité. Holan byl na rozdíl od tebe přesvědčen, že umění nemůže být jen záznamem přibližnosti a že hlavní vlastností poezie musí být pravdivost.

Slova jsou jen střepy zrcadla. Nemohou nahradit celek. Na druhou stranu se ve střípku může zrcadlit celý Kosmos.

Černo bílé foto realněji odhaluje skutečnou tvář tvora i krajiny. Barvy jsou tak manipulující. Proč by jinak ženy používaly líčidla a virtuální magové (reklam) retuše?

Zajímavé dílko v poetickém rozboru.

Trochejem pisu casto:) asi proto je mi blizky ten samospad ... cistou pravdu kladu na stul ... ano ... bavis me cist. Stale prekvapujes. Sup s tebou do oblibenych:)

Černobílé vidění je zjednodušování. Někomu to vyhovuje. Ale skutečnost hraje všemi barvami duhy a zaznívá všemi tóny. Ať se snažíme o pravdu sebe poctivěji, stejně ji uvidíme  a  vyjádříme jen ze svého zorného úhlu. A to je naděje. Život je nádherný a nepopsatelný! ****

Líbí, ahoj Y.

Černobílé vidění mají téměř všechny ideologie. Na začátku může být sebečistší "pravda kladená na stůl". Promiň,že to politizuju, černobílou fotografii mám samozřejmě ráda, ať je autorem Sudek nebo Drtikol.

Kočkodane,

mezi Drtikolem a Sudkem je obrovský rozdíl. Drtikol byl ateliérový fotograf,který si své fotky vymýšlel,kreslil dopředu konstruoval až posléze dospěl k tomu,že si své modelky vystřihoval z papíru. Sudek naopak fotil většinou v plenéru a třeba několik měsíců čekal na to správné světlo.

Ta básnička je o básníkovi,který se podobá spíš Drtikolovi ,ale on by chtěl být Sudkem. Snaží se přesvědčit čtenáře ,že JE Sudkem.

Muamarku,Goro,

většinou trochejem nepíšu,protože je moc jednoduchý,ale on má jednu velkou výhodu. Má spád. Kamsi utíká. Jamb je vzletný,tančí,v devatenáctém století to byl takový "lepší" rytmus.  Trochej může být spíš úderný,lze jím něco říct tak říkajíc nahlas.

Jsem zvědavá,jestli ten trochej bude na čtenáře působit tak,jak jsem předpokládala. Díky za zájem.

Ten odhad nebyl pravde blízký, zase holt „funguje“ má prázdná budka, já videl te cerneji, odsoudís vola? Nedelás lobbistku, nechvális whisky, ty spíse zminujes Josefa Sudka, kolegu Frantiska Drtikola.

Zajímavé...

Výborné i jako rozpočítávadlo, písňový text, ale je to i hlubší - křídly malované :-)))

Ano,Andělko. Souhlasím s tebou. Já tady ale mluvím o někom,kdo třeba po letech hodnotí svůj milostný vztah,který skončil špatně. Ten někdo většinou vidí minulost jednostranně,vidí chyby svého protějšku,ale ty svoje ne. Jeho "fotografie" - to je umělý výtvor z ateliéru,nikoli sudkovské záběry z plenéru,které zpravidla ukazují svět v té jeho nejvznešenější podobě.

ALE JE TO TŘEBA, TO JSOU NEJKRÁSNĚJŠÍ LŽI...