Dnes brzo nad ránem strhli mi masku

Dnes brzo nad ránem strhli mi masku.
Strhli mi masku a nehnuli brvou,
stáli dál za barem, oči jim plály,
tak jako každý den v hodinu prvou.
A pak se jeden z nich začal tiše smát

Dnes brzo nad ránem strhli mi masku
(tu co už dávno mi přirostla k tváři).
Stáli dál za barem, oči jim září,
na tváři zbylo jen krvavé maso.
A maso krvavé se neumí smát

Tahle noc na zemi dala mi facku.

Plivla mi do tváře svou slinou slanou,
zhroutil se mrakodrap postaven z tácků,
přátelům za barem oči dál planou.
A já v nich viděla co se ze mě stalo.
Architekt přetvářek - a stačilo tak málo.
To tys to zavinil, zlý Jime Jarmushi,
ty s jednou krabičkou zlámaných cigaret.
Proč jsi to udělal? vždyťs´ani netušil,
že život můj změnil se v zábavní kabaret
ani co skrývá se pod tvářičkou hebkou...

Tahle noc na zemi se prohnala mou lebkou

Dnes brzo nad ránem strhli mi masku
oheň i v očích mých znenadání vzplál
oheň i v očích mých znenadání praská
a pak mi tiše řek´, ten co se prve smál:
"Neboj, to doroste.
Tvář nejdřív, pak i maska."