Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO zlobivém stole
Autor
bixley
V dětském pokoji stál psací stůl se třemi zásuvkami. Hrozně zlobil. Neustále vyplazoval tu spodní, tu horní, tu prostřední zásuvku.
Otáčecí kolečková židle to už nevydržela.
„To se nedělá. Viděls snad někdy Martínka, že by vyplazoval jazyk?“
Stůl na to nic neřekl a schválně vyplázl prostřední zásuvku.
„Už toho mám dost,“ rozzlobila se židle. „Je tohle vůbec normální?“ a obrátila se směrem ke knihovničce, kde odpočívaly dětské knížky a učebnice.
„Někdy ano,“ ozvala se učebnice přírodopisu, „třeba hadi vyplazují jazyk.“
„Jak to?“ divila se židle.
„Oni tím jazykem vlastně čichají a hledají si tak cestu,“ pravila učebnice moudře a nalistovala stránku, kde byla fotografie hada, jak vyplazuje jazyk.
"Tak to chápu, to je užitečné," poznamenala židle.
„To není všechno,“ vysunula svůj hřbet z knihovničky encyklopedie zvířat. „Taky chameleoni vyplazují jazyk.“
„Chameleoni?“ užasla židle. „A jak vlastně takový chameleon vypadá?“
„To je takový malinký ještěr. Ale jazyk má dlouhý jako celé svoje tělo a když ho vyplázne, tak si uloví něco k snědku.“ A také ona ukázala stránku s obrázkem chameleona, jak loví.
„To je tedy moc šikovný ještěr,“ poznamenala židle uznale.
„My taky vyplazujeme jazyk,“ přidal se ke knížkám plyšový pejsek Punťa, který ležel na Martínkově posteli a celý rozhovor poslouchal.
„A proč to děláte?“ chtěla vědět židle.
„Když je v létě horko, tak se tím ochlazujeme.“
„No vidíš,“ obrátila se židle opět ke stolu, „jsi snad had, chameleon nebo pejsek? Potřebuješ snad hledat cestu, ulovit si jídlo nebo se ochladit?“
Stůl zase mlčel a drze vyplázl spodní zásuvku. Vtom se ale zásuvka zasekla a nešla zavřít. Stůl tak zůstal stát se zásuvkou otevřenou dokořán. Snažil se ji zavřít, ale ať dělal, co dělal, pořád trčela ven.
„Uf, uf,“ funěl stůl námahou. Zásuvka se ale nehýbala ani dopředu ani dozadu.
„Tak vidíš,“ poznamenala židle, „potrestal ses sám.“
„Pomožte mi něhdo,“ huhlal stůl, protože s vypláznutou zásuvkou se mu špatně mluvilo.
„Já bych to zkusil,“ řekl Punťa, „ale neslyšel jsem od tebe žádné kouzelné slůvko.“
„Proším, proším,“ honem zahuhlal stůl.
Punťa tedy seskočil z postýlky a šel ke stolu. Předními packami se vší silou opřel do zásuvky a ta konečně povolila a zavřela se.
„Děkuju,“ řekl s úlevou stůl, který si vzpomněl na další kouzelné slůvko. „Teď budu čekat, až přijde Martínek ze školy a sám jednu mou zásuvku otevře.“
„To je rozumná řeč,“ pochválila ho židle a protože z toho měla radost, otočila se několikrát kolem dokola. Punťa nadšeně zavrtěl ocáskem. Všichni byli rádi, že se stůl umoudřil a těšili se na Martínka, co jim bude vyprávět, až přijde ze školy.
36 názorů
Zeanddrich E.
11. 10. 2022Hezké..
Tuto pohádku čtu až po přečtení pohádky O koberci, takže mě napadá, že vytahování nemusel stůl nikdo učit, uměl to sám. :)
Já Lucie píšu...
28. 02. 2021Ano, i věci mají své životy! A Ty z nich děláš super příběhy :)
Lucie, moc díky. No, představila jsem si, že i nábytek může zlobit. :-)
Jak říká můj bratr, "i věci mají své životy".
Tak přeju hodně kouzelných snů nejen o lavičce.
Já Lucie píšu...
28. 02. 2021Renato, tak to bylo perfektně milé počtení! Příjemně se četlo. Jak Tě toto prosím Tě napadlo? :) Nešla Ti zavřít zásuvka?
Pro malé děti je to dokonalá pohádka na dobrou noc. To já ji přečtu rodičům, aby měli pěkné sny o stolním jazyku.
Děkuji, že jsem si ji mohla přečíst... Jeden kouzelný tip!
Bystroočko
19. 02. 2019Pekné a milé.
Opět jedna pro mého vnuka. Už jich mám asi deset vytištěných, protože, ač si je pamatuji, nevyprávím je tak vtipně. Ď. Tip
Tý woe, ty si snad znás děláš pldel! Moje dcera teda říkala "peldel". Nechci své děti oblbovat výchovnými bajkami, na to už není čas. Anebo, vlastně....á, už to mám! Kdyžnebudeš mluvit pravdu, nezastřelí tě mafiáni. To pak jo, to jo. Zpívejme si s se Sinatrou a nebude u nás žádné Palermo, Andreji....
https://www.youtube.com/watch?v=SjfspM5sDIA&list=RDqLrnkK2YEcE&index=4
Ne, sorry, dobrý jako!
Jednoduchý příběh pro děti. Takový před spaním a s dobrým koncem, aby přinesl hezké sny. Tip.
aleš-novák
16. 02. 2018potvrzuje to moji teorii, že dětský pokoj si v nepřítomnosti dětí žije svým vlastním životem...:o)
s dovolením zařazuji do slabikáře...:o)
Moc všem děkuju. To si snad ani nezasloužím.
A mám krásný vstup do nového dne...
Dnes jsem četl prima dětské básničky od Atkij a teď parádička tato. Jen ten nápad ... Ta douška výchovného počinu ...
No pohádkově vyvedený den !
vidíš, bixley...senzace, a takových máš v portfoliu několik...
a2a2a - velký dík:-)
Gora mne na tvou pohádku upozornila a udělala skutečně dobře. Krásná pohádečka, se vším všudy, s poučením jak se chovat má a nemá, ale zejména i s poučením o zvířátkách. Vhodný jazyk právě pro děti a délka akorát k tomu, aby děti neusnuly dříve, než je jim dovyprávěna. Také pochválím samozřejmost, s jakou je stůl a knihy a plyšový pejsek začleněni do dětské pospolitosti. Snad bych nějak jinaak formuloval a tím víc začlenil a opodstatnil, proč má Martínek otevírat jednu ze zásuvek. Ale rád dávám výběr.
bixley, já ty tvé pohádky považuju za takovou třešničku na dortě tvojí tvorby - tahle mne zase nadchla, je vtipná, chytrá, moc se mi líbí...kolik už jich máš??