Výhybky

Jsem moc ráda,že ti to připomíná nádraží,které vůbec neznám.Železnice má všude podobné kouzlo a myslím,že příjezd do noční Prahy asi působí podobně jako příjezd do nočního Brna. Děkuji.

Nádherná a působivá báseň, jejíž atmosféra mě oslovila. Připomněla mi  nákladové nádraží na Žižkově, které patřilo k mému dětství. Teď už tam dávno vlaky nejezdí a výhybky zrezivěly... TIP

Atkij,

to zarýmování souvisí stakovým nostalgickým povzdechem mezi řádky,který vyjadřuje ztrátu iluzí.

 

Štírko,

část života jsem dojížděla hlavně vlakem,protože Vyhnálov by mě přecejen neuživil. Dnes už jezdím většinou autem,vlakem jen vyjímečně,je to ale právě železnice,která mě občas obohatí o různé prožitky. Svědčí o tom i můj dnešní příspěvek "Minuty navíc".

 

Evženie,

díky za hvězdičku.

Leraku,

tahle básnička, to je jen taková náladovka,taková vzpomínka.Trochu obsahu je snad jen v těch pinocchiovských věžích. Jsem ale ráda,pokud jsem ti udělala radost.

 

Dodolo,

s těmi synchronicitami máš naprostou pravdu.

A k církvi - možná jsem ti to už psala,ale já si myslím,že dobří lidé si vezmou z každého náboženství to dobré a ti horší to horší. Já jsem si jen kdysi myslela,že třeba řeholnic se to netýká,protože ty si vždy vezmou z věrouky jen to nejlepší. Zkušenost mě ale poučila,že řádové sestry mají právětak rozdílné povahy jako jiné ženy.

 

Knihomole,

moc děkuji za chválu.Sýček a kos jsou takovou nesmělou parafrází na Shakespearova skřivánka a Shakespearovu sovu.

Moc pěkné. /T

Děvče z Vyhnálova má v kapse kouzelné drobečky a sype jimi svou cestu. Kosi se slétají a zobou, ale dost zbude i pro nás. Já jen děkuji. Četlo se krásně...

Hodne se mi libi otazka prostredni sloky i to jakoby nahodile laskovne zarymovani. Opakovane dnes v treti sloce ... urcite zamerne pouzito kvuli zesileni vypovedi, ale v tomto pripade si tim nejsem jista. Pekna basen. Mas cit pobrat okamziky ocim a pak se o ne podelit:)

Pekne vystupňované od strofy k strofe a zároveň každá strofa by mohla byť samostatnou básňou. Hodinu medzi "sýčkem a kosem" som (možno nesprávne?) pochopil akože na prelome noci a svitania.

Zase věže! Nejprve u Zajíce Březňáka falická věž secesního kostela (škoda, že jsem ti k svému komentáři u něj neposlala avízo), teď u tebe pinocchiovská věž katedrál... a to není poprvé ani naposled, pozoruju to tady pomalu s železnou pravidelností... já snad začnu na tu synchronicitu věřit...

Ale k tvé básni, kromě toho, že má velmi sugestivní, mnohokrát prožitou atmosféru, nemohu se nedotknout opět i tématu církve, inu kdo s ní má co do činění, je tak trochu mezi dvěma mlýnskými kameny... jejím nejhrůznějším výplodem je asi katechismus, nejdokonalejším (a snad nejpravdivějším) je umění, včetně té sakrální architektoniky 

Recituji si tvoji báseň a obdivuji. Přečítám si komenty a přikyvuji. Vše nade mnou, již za mne bylo řečené. Mlčím. Ty krásně dozníváš.

Díky,agáto. Myslím ,že straka je něco mezi rackem a havranem.

mezi sýčkem a kosem.. dneska jsem zahlédla straku.. takže u mně mezi strakou a kosem.. a hezky jsem si navodila jaro v tomhle pochmurném básnění.. dlouhé nosy věží jsou fajn :)

Já už jse se bála,že ačkoli se ti většina mých básniček líbí,tahle z nějakých důvodů ne. Ale já bych přežila i to ,Kočkodane. Kdybys mi třeba napsal,co konkrétně ti vadí,možná bych to změnila,možná ne. Jak víš,konnstruktivní kritika mi nevadí , ale někdy si za něčím stojím i docela tvrdohlavě.

Um, nechci te nechat zít v prípadném omylu, ze se mi tvoje Výhybky nelíbily. Muj první komentár byl stoprocentní pokus o humor a ironii. Proto jsem k nemu take priplácnul mrkající emotikon.

Ano,aleši, souvisí. Už jsem o tom tady psala.  - Já jsem poznala církev tak trochu zevnitř,ale jsem daleko od toho,abych šmahem odsuzovala celou(katolickou) církev nebo nějaký řád. Všude jsou lidé dobří a zlí a to i uvnitřk křest'anských řádů. - Někoho může třeba pohoršit už to,když napíšu,že ne všechny řádové sestry jsou svaté. Ale je to tak. Některé svaté jsou a některé nejsou.

dlouhé nosy věží...to je povedená metafora...svádí k úvaze, jestli to nějak souvisí s lhaním, jako u toho dřevěného panáčka...?

Nevadí ,Kočkodane,že se ti zrovna tohle dílko nelíbí. Ten pinocchiovský nos nemůžeme riskovat.

Neodvázím se napsat, ze se mi tvoje dílko líbí, co kdyby mi narostl pinocchiovský nos... ;-)

Pinocchio měl dlouhý nos od lhaní. Někoho by ta souvislost třeba mohla pohoršit , mě ale baví vytvářet trochu provokativní metafory. - Podobnost mezi  špicí gotické věže a Pinocchiovým nosem byla tak lákavá , že jsem neodolala. 

Pod básničkou gabi jsem ti poslala maličkou úvahu o upřímnosti.  - Třeba tahle moje básnička je celkem upřímná. Jen ta katedrála je pouze jedna a někteří asi třeba i poznají,která to je. 

áno, páči sa mi,

tiež ma zaujali "pinocchiovské katedrály", priam si ich predstavujem (asi aj zidealizovane)

Qíčalko,Goro,

jsem ráda ,že vám tahle železniční básnička udělala na chvilku radost,i když je to vlastně taková smutná náladovka. - Nádraží, do kterého vlak vjížděl je velké,předměstí,kterými projížděl jsou rozsáhlá , vlak jezdíval pomalu,občas i na dlouho zastavoval a to celé ve mně vždycky vyvolávalo smutnou náladu. A taky - jezdit každý týden z Výhnálova do velkého města znamenalo přehodit hodně velkou výhybku.

S qí jsem se shodly...

Vím, že máš k železnicím vztah - já taky, vše kolem má zvláštní náladu.

Goro,

ta básnička je sice konkrétní vzpomínkou na noční příjezdy do konkrétního města,ale chtěla jsem , aby měla jaksi obecnou platnost,proto jsou tam katedrály v množném čísle. Ve skutečnosti je v tom městě katedrála poblíž trati pouze jedna.

Pěkné, Um, mně se hodně líbí např. ve druhé proso hvězd a nosy katedrál:-)