Jiřičky

Kočkodane,

díky za krásné haiku pod Přízrakem.Svoje haiku jsem smazalo,protože se nechytilo,ale tvoje haiku jsem si zapsala do sešitku,protože se k tomu mému tentokrát mimořádně hodilo.

Čudlo,gabi,Lnice,Evženie,

moc děkuji za hvězdičku.

zvedavec,

ano - kypící život. Skutečně to tak vypadalo.Ta budova je obrovská a stojí v příkrém svahu osázeném starým anglickým parkem. Vlastně je to rehabilitační ústav a LDN v něm tvoří pouze dvě patra.

Kočkodane , díky .

Diano,

ta představa,že některá duše třeba právě odlétá společně s hejnem jiřiček,mě napadla tam v LDN.Někomu určitě bude připadat tahle báseň sentimentální,ale vidím,že dost lidí mi rozumí.

mám z nej taký dvojaký pocit - aj pocit smútku, ale aj pocit radosti z kypiaceho života

a krásne si to vo mne vyvolala

Určitě se dočkáme i my ptačího štěbetání. /T

...*

Máš úplnou pravdu. Jenomže! Pro některé lidi příliš trpící, je smrt nadějí na vysvobození, pro věřící ještě navíc  nadějí na  setkání s Bohem, který je láska. Řada starých lidí je příliš unavená, osamělá  a děsí se toho, že by mohli být na obtíž. Pro všechny tyto lidi  je smrt nadějí, řešením problémů, vysvobozením - no a my někteří už stárneme, tak se nediv. Tvá báseň s představou odletu duše a života jako odletu ptáčka je velmi laskavá! Cítím, že za ni musím poděkovat.

/*

Diano,

ta básnička je vlastně dost smutná. Čtenáři nečtou moc rádi básně o smrti. Dnes mě začíná překvapovat,že se tahle báseň začíná stávat vyjímkou. - I smrt je součástí života a myslím,že někdy jen stačí tak trochu připomenout její existenci.

Ano, pěkná metafora...*

Trochu jsem poznala  lidi uvniř těch pokojů.Některé jiřičky potěší,některým je to jedno,někteří od rána do večera pláčovou ,at' se děje co se děje,někteří mají celý den puštěnou televizi a někteří si povídají. Těch posledních je podle mých zkušeností dost málo.

Možná je neodstraní proto, že jiřičky za okny těší ty lidi, hygiena nehygiena, na konci jsou ty hodnoty už asi jinak

Tohle je jedna z mála mých básní vzniklých na základě skutečného prožitku. Ani bych se nedivila,kdyby někdo poznal,o kterém severomoravském zařízení píšu. Nevím,jestli je u nás víc takovýchto budov oblepených hnízdy jiřiček.

dneska je to samá smutná báseň...

Věřila jsem,že ty,která máš k tomu námětu blízko,tu básničku oceníš. Velmi jsem se divila,že personál ta hnízda jiřiček nad lodžiovými balkóny neodstraní tak nějak z hygienických důvodů. Jiřičky původně hnízdily na skalách a na mořských útesech. Možná jim ta obroská budova připadá jako mořský útes.

Takový nápad /nerealizovaný/ jsem měla při pozorování krajské nemocnice - samý havran všude a na střeše kaple holubi...  Pěkné.

To není alegorie. Je to vzpomínka na jeden zážitek z loňského roku. Když jsem viděla celá hejna jiřiček,které odlétají z balkónů ohromné budovy jedné severomoravské LDN a zase se vracejí,napadla mě hlavní myšlenka téhle básně. Trvalo mi ale tři čtvrtě roku než jsem tu báseň skutečně napsala. 

na malá jiřičátka je ještě brzy, ne? ale alegorie pěkná...