Jiskry a vločky

Petře,

díky za hvězdičku.

jo, ... *

R.L.,Evženie,MarK.,

moc děkuji za hvězdičku.

zvedavec,Backu,

byl to souboj ohně a vody.Kdyby nebyl takový vichr a kdyby sněžilo víc,možná bych ani nemusela ta ohniště polévat.

RUZIGEL,

těší mne,že se ti to haiku líbí,ale ode mne se raději haiku psát neuč.Mnozí tady mají vůči mým haiku spoustu výhrad. Haiku je nevděčná disciplína,zatížená mnoha striktními návody,jak haiku psát.Problém je ovšem v tom,že se ty návody vzájemně od sebe velmi liší. Já jsem se původně pokoušela psát haiku v duchu zenové tradice. Ale tady na Písmáku taková haiku nikoho moc neberou. Ted' se už řídím jen intuicí a porovnávám se s druhými. Možná vznikne nějaké specificky české haiku. Je ovšem otázkou,kdo z literární kritiky se kromě Pavla Martince do větší hloubky kategorií haiku kdy zaobíral.

Konečně vím , jak se píše hajku.

paradox :)

/T

Díky,Diano,

před chvilkou jsem odpověděla atkij a tahle odpověd' vlastně platí i pro tebe.

Atkij,

je to vlastně miniaturní obraz. Když se nám líbí nějaký obraz,není potřeba,to nijak rozebírat a "malíř" je rád,že se líbí. Děkuji.

Jako namalované!*

Když už jdeme do detailů,tak můžeme jít do detailů. Jsem dokonce tak ekologická,že jsem si koupila štěpkovač. Ale když jsem začala drtit a drtila jsem asi dvě hodiny,zjistila jsem,že tímhle tempem bych to dělala celou pětiletku a pak by to v kotli prohučelo za týden. Vzpomněla jsem si na alešovu radu z podzimu a realizovala jsem jeho návod.

Tip za báseň, ale chtělo by to z ekologických důvodů kotlíkovou dotaci a kotel na dřevoplyn. Při správném topení jde z kominu jen pára. Těch větví byla škoda

Balada,to je umělý výtvor. Samozřejmě. Ale taky jsou v něm obsaženy autentické zážitky,protože jsem na Rujánu jezdívala jako dítě,i když ne v zimě. V těch dvou zbývajících textech jsou obsaženy prožitky relativně nedávné.

Atkij,

tady ale hrály hlavní roli oči. A možná taky (neo) symbolistický způsob vnímání reality.

dneska exeluješ i v haiku... pěkná podívaná

Možná je to jen miniatura,ale v tom mísení jisker a vloček bylo cosi symbolického.

Hezké...a příhoda o pálení taky...

Aleši,

možná si ještě vzpomeneš,jak jsem na podzim psala o škodách,které nám na zahradě způsobil orkán. Bavili jsme se o tom,že v naší obci je zakázáno pálit větve.  - Ale my jsme to ted' v těch velkých mrazech ryskli a všechny větve jsme spálili. Udělali jsme čtyři ohně a pálili jsme 11 hodin až do tmy.Všichni byli zalezlí v domech a zdá se.,že nás nikdo nepráskl. Když ohně dohořívaly opravdu začalo sněžit,takže i tohle haiku je autentické. Vichr byl ale dost silný a tak jsem nakonec všechna ta ohniště polila zahradní konví a oheň jako by se nechtěl vzdát. Té páry,těch jisker a toho popela ve vzduchu !

včera jsem viděl zlatý sníh. v nízkém slunci poletovaly jemné krystalky zmrzlé mlhy...