Stará dáma a počítač

Narodila se po druhé světové válce. Sedává u okénka, kouká na plahočení na ulici, dost dobře ještě vidí a tak se občas, ale jen občas, věnuje ruční práci. Jen její dečky, svetříky, šálky či plédy, nenachází u potomků žádný velký ohlas. Ba, ani krásná sportovní vesta, vytvořená po večerech podle nejnovějších módních trendů, snachu nezaujala.

Penzistka neví, co je empétrojka, ale umí zacházet s mobilem, stisknout tlačítko pro přivolání pomoci, kdyby to s ní doma seklo a nikde nikdo nebyl. Umí poslat to, čemu ostatní říkají esemeska. Dojde si nakoupit, chodí si zaplavat s ostatními důchodci do bazénu a těší se na pravidelnou návštěvu syna s vnoučátky.

Až jednou přišli všichni. Syn i snacha, vnoučata i pravnouček. Nesli dost velkou bednu a stará paní začala tušit, že to nebude košík s dobrotami, jako obvykle.

"Neseme ti písí!" huláká už ode dveří sotva šestiletý Ondra. Co mi nesou za psí? Snad štěně, prolétne hlavou babičce a hrůza se objeví v očích. To bude nadělení!

"Koupili jsme ti počítač, aby sis rozšířila obzory a přes týden se tu nenudila", oznámil jí syn Petr. Babi o nějaké rozšiřování obzorů už moc nestojí, co ví, to ví a pak, starého psa novým kouskům nenaučíš. K tomu "písí", jak se později dozvěděla, že se tak čte PC, což znamenalo kompjútr, česky počítač, obdržela knihu s návodem, jak zařízení používat. Knihu tlustší než sousedovic prase. Nenávidí tlusté knihy už od školních let. Teď má raději čtečku, Dá se do ní nahrát spousta titulů a když při čtení usne, nerozbije jí nos. Do chaloupky nechali zavést internet, aby si nemusela vykládat pasiáns u stolu, že prý může hrát i skrebl onlajn a čatovat s kamarádkami. Z těch několika divných slov byla rozladěná po zbytek návštěvy. Ještě jí stručně vysvětlili, kde se ta věc zapíná a ukázali, jak s ní má zacházet. Po dva večery se snažila té potvoře přijít na kloub, dokonce si četla i v té bachraté knize, ale úspěch se ne a ne dostavit.

Ač opravdu dost stará, měla ještě pár kamarádek, k nichž dvě slyšely o písí a jedna ho dokonce používala. Věděla co je veb i čat, co ímejl a ímejlová adresa, uměla k té ímejlové adrese přiložit i zprávu, kterou předtím napsla v nějakém vordu. Usoudila, že Vord je ten nově otevřený bar, ale kde je, to stará paní nevěděla. Tak ji raději pozvala k sobě domů. Připravila chlebíčky, vínečko, blok a tužku. Chlebíčky a vínečko ke konzumaci, blok a tužku na poznámky. Kamarádka ji pochytřila. Ale ne dost.

Když si večer spustila ten písí, z placky, kterému kamarádka říkala monitor, (nejspíš monitoruje každý krok, pomyslela si), vyskakovalo na ni Bůh ví co: kamarád z face - co je to asi ta face - tě zve, odpověz, chceš hrát poker, farmeramu, bitvu o Severní pól, zaregistruj se, půjčíme ti deset tisíc na měsíc zdarma, zaregistruj se, jdi na Bazoš, jdi na Alzu, klikni na Slevomat, zaregistruj se. Mall a Kasa, Heuréka a Proton... zaregistruj se.

Stará dáma ten nápor nevydržela. Zaregistrovala se. Do klubu amatérských pisálků. Místo pletení svetříků splétá své životní zážitky do příběhů a její dny jsou plné vzpomínek na dávné události. Počítač splnil, co od něj Petr očekával. Maminka se rozhodně nenudí.